Rok 1929

 

Měsíc leden ohlásil se příchodem krutých mrazů a sněhových vánic. Sněhu hned počátkem ledna napadlo na 40 cm výšky. Mnoho sněhu připadlo ve dnech 16. – 19. ledna. Pak následovala zima mírnější, ale dne 1. a 2. února klesla rtuť teploměru na –30 st. C, a 3. února dokonce na – 32 st. C. Následky tak kruté zimy se ihned dostavily: drůbež mrzla na kurnících, dobytek i v teplých chlívech mrazem ojíněn, a v několika případech (ve špatně opatřených chlévech) i zmrzl. (v Dolním Městě). Největší mráz byl  pak dne 10. a 11. února:  - 36 st. C.  12. února mráz opět polevil skoro o 10 st. C.

Lidé zakoušeli mnoho zimy. Ti, kteří neměli velkých zásob dříví,byli nuceni vydati se se saněmi do lesa, aby dříví opatřili. Teprve 20.února, od vánoc poprvé, se trochu oteplilo. Sníh tál nepatrně na střechách. Pak následovaly opět mrazy kol – 20 st. C.

Stěny budov byly silně promrzlé. Ve škole po celý den okna zamrzlá, přespolní  děti nechodily do školy. V důsledku těchto krutých mrazů nařídilo MŠANV zastavení vyučování na všech školách od 18. února do 1. března (v zájmu zdraví dítěte a v některých místech pro nedostatek uhlí). 24. a 25. února padá rozmoklý sníh, 7. března opět po dlouhé době trochu ve dne taje. Tento stav trvá až do 21. března. Slunce ve dne příjemně hřeje, sníh rozpouští, v noci je mráz. Účinky tak silných mrazů bez oblev byly nejlépe znatelny na řece. Na měkkých místech voda promrzlá až na dno a ledy byly silné i 1 m a více. Byly obavy z náhlého vodního přívalu, kdy ledy takové síly by způsobily škody, jich si ani nedovedeme dobře představiti. Proto s napětím bylo čekáno na odchod ledu. 23. března více tálo, vody v řece přibylo, až vystoupila z břehů. Připravovalo se k odchodu ledů. V neděli 24.3. nad mostem na Koňské jámě utvořila se zástava ledová, kterou nutno odstraniti, tak jako pod Dolním mlýnem, odstřelováním. Ledy pak odešly klidně, za malé vody, která skoro ani ze břehů nevystoupila, dne 29. března.

Následuje bezdeštný měsíc duben, mrazivý. Trávníčky na nepatrných místech se zelenají, zahrady smutně vyhlížejí – stromy mrazem zhynulé se nezelenají. Rolníci mohou do pole vyjíždět na práci až koncem dubna. Pak léto je suché, za značné teploty až + 36 st. C. Ve čtvrtek 4. července po velkém vedru zatáhla se k večeru obloha mraky a po šesté hodině nastal vítr neobyčejné prudkosti. Stromy zohýbány k zemi, některé vyvráceny ze země i s kořeny. Místy vítr odnesl krytinu ze střech, dřevěné kůlny apod. pokácel. Na polích jetele v kupách rozmeteny o několik set kroků s místa dále. Po větru následoval chvíli déšť bez bouřky. Lidé nachvat ještě v noci činí opatření na poškozených střechách proti dešti. Druhého dne jezdilo do Zahrádky z okolí mnoho povozů pro tašky z cementárny.

 

14.3. 1930

Kubík Frant. Řídící učitel

 

Revidoval 29.listopadu 1930

Knob Frant.

Okresní školní inspektor

 

 

Následoval suchý, bezdeštný. Sklizeň všech polních plodin dála se za velmi příznivého počasí. Nad očekávání se urodilo brambor. Následkem krutých mrazů zničeno ovocné stromoví. Na Dol. i Hor. Pasekách však bylo dosti třešní a švestek. Mnoho stromů se na jaře zazelenalo, ale jen na krátko. Brzo listí  uvadlo  a strom hynul až uschl. Žalostný pohled skýtaly stráně habrové a bukové. V Dubinkách na Stadlech i pod dolním mlýnem stráň za řekou. Ceny výrobků z obilí byly skoro stejné výše jako v roce minulém.

 

Okresní rozpočet na rok 1930 sestaven takto:

 

Úhrn řádné potřeby činí   83 020 Kč

Úhrn řádné úhrady činí 60 565 Kč

Schodek řádného rozpočtu činí 22 455 Kč

 

Ku hrazení tohoto schodku byly vypsány obecní  přirážky a to  140 % k dani činžovní a 262 % k ostatním daním

 

Rozpočtová rozvaha mimořádná na rok 1930:

 

Úhrn mimořádné potřeby činí Kč 200 000

Úhrn mimořádné úhrady výpůjčkou činí 200 000

Schodek mimořádného rozpočtu činí ---

 

Na Horních Pasekách bylo nutno upravovati cesty ještě z jara sněhem zaváté. Cesty projety a některých místech dělníky proházeny.  Některé javory podél silnice vedoucí od hřbitova zahrádky k Hojanoviců promrzly. Stromy ty poskytovaly v létě příjemného stínu a krásně se vyjímala celá alej pěkně urostlých stromů uprostřed zelených luk. Obecní zastupitelstvo, v domnění, že většina stromů je pomrzlých, dalo alej vykáceti. Poněvadž nové stromy musí vysazovati vedle silnice majitel pozemku, bude alej pravděpodobně těžko obnovena.

 

Lesy jako každoročně byly zdrojem značného příjmu. Za dříví z lesa ,,Hájku“ bylo utrženo 2 215 Kč, za dříví na dílcích hromadách 21 920 Kč. V lesích způsobila značných škod vichřice (4. července). Bylo mnoho polomů a vývratů. Chov dobytka jest stále na lepším stupni. Pravidelné trhy se konají ve čtvrtek v Ledči n. Sáz.

K povznesení ušlechtilého chovu dobytka směřuje zákon o způsobilých plemenech (býci-kanci). Velmi četně jsou navštěvovány (měsíční) trhy na koně v Pelhřimově a Benešově.

Zdálo se, že krutá zima zničí vše živé: stromy, oblí a zvěř. Leč v posledním případě nebylo tomu tak. Koroptve se před zimou chránily hlubokými chodbami pod sněhem, které vyhrabaly shánějíce potravu. Majitelé honiteb byli vyzváni Okr. Úřadem v Ledči i novinami, aby zasypávali zvěři. Zde tak činil nájemce honitby pan Karel Fialka, jenž na ,,Hrbech“ a u ,,Hamrů“ zasypával pšenici a zakládal jetel. Zajíci způsobili značné škody na kultuře stromkové, neboť z nedostatku jiné potravy ohlodávali kůru. Byli hubení na kost a mnoho jich zahynulo hladem a zimou. Na Hor. Pasekách ohlodali kůru na ovocných stromcích. A přes veškerou trýzeň, které byla zvěř vystavena, ukázalo se v létě zvěře dosti, ba koroptví bylo mnohem více, než léta minulá. Pomáhalo tomu suché léto a pak příroda sama nahradila úbytek jedinců: hejna mladých koroptví se čítala po 16, 20 až 24 kusech. Se zajíci tomu bylo také tak. Ramlice vrhly 3 – 4 (až 5) mláďat. Před zahájením lovu byla vydána přísná nařízení, jimiž doba hájení zvěře se prodloužila o 1 měsíc. (srpen). Doba hájení končila 1. zářím a počínala 1. lednem. (Dříve se lovilo od 1. srpna do 31. ledna.). Nájemné z honitby činí ročně 950 Kč, (dříve asi 200 Kč).

Včelstva přes kruté mrazy celkem dobře přezimovala i v slabě chráněných úlech. Dokonce zbyly včelám i zásoby medu. Za rok se vytěžilo z jednoho včelstva průměrně as 8 kg medu. Včelaři ze Zahrádky, Ježova, Snětu, Vranice, Píště, Vojslavic, Kamenné Lhoty a Kožlí jsou organizováni ve ,,Včelařském spolku pro Zahrádku a okolí“.

Majitel mlýna zv. ,,Papírna“, p. Karel Navrátil, přestavěl starou budovu nad mlýnicí a opatřil novými stroji o 5 složeních. Provoz zahájen 1. září. Oba mlýny (,,horní“ a ,,dolní“) jsou vyhledávány zákazníky z obvodu až 20 km vzdáleného. Též dodávají mlýnské výrobky do okolních měst.

Na žádost Františka Bělohradského, ruského legionáře, povolilo obecní zastupitelstvo jmenovanému zříditi stánek k prodeji tabákových výrobků na náměstí.(u kašny). Místo propůjčeno za roční poplatek.

 

Domovské právo bylo uděleno nynějšímu starostovi obce p. Františku Vocáskovi (č. 80), J. Stejskalovi ze Studenek, Jos. Neklovi ze Zahrádky, Janu Fialkovi a Šťastnému Jos. Celkem bylo uděleno domovské právo 9 občanům.

 

O zdravotnictví pečuje stát. obv. Lékař MuDr. Jan Provazník, jenž vede též jateční protokol, koná dohled nad porážkami dobytka a provádí ohledání masa.

Tohoto roku nebyla epidemie v obci.

V čele života kulturního stojí ,,Sokol“. Konal do roka ze všech místních spolků nejvíce podniků, jak kulturně-výchovných, tak zábavných. Divadla pořádal 3, stál v čele oslavy Husovy, oslavy naroz. pana presidenta a Svátku samostatnosti. Pořádal dětskou besídku (28. 7.) žactvo sokolské zúčastnilo se cvičení v Ledči n. S. a v Senožatech. Se ,,Sokolem“ pracuje společně místní Sbor dobrovolných hasičů.

Dne 23. července pořádal „Sokol“ hudební akademii. Na programu byl Antonín Dvořák A dur kvintet klav. , F dur kvartet, Smetanovy písně a Fibichův melodram Vodník.

V tomto roce bylo mnoho uvažováno a o zřízení měšťanské školy, leč s nezdarem. Toho času bylo několik schůzí konáno za tím účelem. Výsledkem byla akce místní školní rady o získání okolních obcí pro zřízení měšťanské školy: Sněta, Píště, Ježova, Koberovic, Hojanovic, Podivic, Rejčkova. Učitelský sbor došel změny zrušením pobočné třídy (IV. B) . Působili zde říd. učitel Fr. Kubík, Jarosl. Hájek, Fr. Hájek, sl. Marie Brandejská a Anežka Kloudová. Do živnostenské školy pokračovací bylo zapsáno …….. žáků.

Letos byla sestavena komise pro postavení pomníku míst. padlým ve světové válce. Připravenými pracemi pověřen p. Boh. Brýdl, jenž měl pro postavení pomníku velký zájem.

Po stránce náboženské se život klidně vyvíjel. Správce zdejšího farního úřadu p. Emanuel Ulrich stal se děkanem v Dol. Kralovicích. Na jeho místo přišel z D. Kralovic kaplan p. J. Štumar jako administrátor, jenž na škole zdejší vyučoval řím.-katolickému náboženství. Náboženství československému vyučoval učitel náboženství p. Jar. Klepl z Ledče, neboť správce far. úř. c. českosl. Farář p. J. Zdražila byl přeložen do Jílové.

27. října konány byly volby do Nár. shromáždění. V Zahrádce se výsledky voleb a posl. Sněmovny jevily takto: strana živnostenská obdrž. 30 hlasů, komunisté 34 hlasů, čsl. Nár. socialisté 76, soc. demokraté 84, republikáni 139, lidovci 155.

20. prosince nastoupila nová vláda za předsednictví Fr. Udržala. V obci konány volby do místní školní rady. Zvoleni byli: Fr. Vocásek, starosta obce (č. 80), Jos. Janeček, poštovní zřízenec (č. 107), Václav Bělohradský, rol. (č. 113), zástupci učitelstva: říd. uč. Fr. Kubík a Jar. Hájek. Náhradníky byli: arnold Štuc, obchodník (č. 83), Aug. Málek, rol. (č. 28), Fr. Rojka, okr. Cestář (č. 92), za Dol. Rápotice J. Kratochvíl, rol. (č. 12), Rud. Hnilička, rol. (č. 11). Předsedou zvolen p. Jos. Janeček, místopředsedou p. Fr. Vocásek.

Po zemřelém p. Frant. Cafourkovi, jenž po mnoho let funkci policejního komisaře konal, zvolen policej. Komisař Aug. Málek (č. 28). Za člena obecní rady (po F. Cafourkovi) zvolen F. Dvořák, členem stavební komise Karel Navrátil, čl. hřbitovní komise Václ. Pašek, čl. komise pro elektr. Podniky Václav Bělohradský. Do komise pro šetrění daně domovní zvoleni: p. V. Bělohradský, Boh. Brýdl, V. Rokos, Fr. Cafourek, Fr. Hájek, č. 21, Jindřich Rojka, náhradníci: p. B. Brýdl, K. Svoboda, J. Fialka, (D. Paseky), Fr. Marek, Jos. Zlata a Jos. Časar (H. Paseky)

Do letopisecké komise zvoleni: p. MuDr. Jan Provazník, stát. obvod. Lékař p. Frant. Kubík, řídící učitel.

Do knihovní rady zvoleni obec. zastupitelstvem na příští rok: p. Frant Kubík, říd. uč a Boh. Brýdl, soukromník.

Skoro každého roku byl patrný nedostatek pitné vody, zvláště v suchých měsících zimních a letních. Lidé, kteří chtěli míti dostatek pitné vody byli nuceni v zimě choditi do obecních studní pro vodu již o 4. hodině ranní a v létě mnohem dříve. Dobytku dávána voda potoční, často ne příliš čistá. Největší obavy z požáru byl vždy v době jarní, kdy potok od Křižné studánky dával málo vody městečku, neboť hospodáři odváděli vodu na louky. Kašna na náměstí, kamž vedena potoční voda rourami ze ,,sádky“ (pod stavením J. Kopeckého, čp. 47) bývala často poloprázdná. Proto obecní zastupitelstvo se usneslo provésti stavbu vodovodu od Křižné studánky. Voda tohoto pramenu byla zkoušena profesorem Drem. J. Kabelíkem z Olomouce, jenž prohlásil, že voda tato jest chemicky a bakteriologicky bezvadná. (Při jednání o stavbě vodovodu prohlásili členové obecního zastupitelstva z Dol. a Hor. Pasek, že souhlasí se stavbou vodovodu jen s podmínkou, že nebudou stavbou vodovodu zatíženy osady Dol. a Hor. Paseky.)

Cesta ze silnice od ,,Papírny“ do Kozí ulice jest v nedobrém stavu. Lidé jdoucí do Ledče rádi si touto cestou nadejdou. Když Okres. Úřad v Ledči n. S. poukázal na bídný stav cesty, prohlášena obecním zastupitelstvem tato cesta ze zrušenou z důvodu, že je málo užívaná, jest úzká a používaná hlavně chodci. (zrušení cesty uvnitř městečka bylo v rozporu se skutečnou potřebou).

Občanstvo sledovalo se zájmem jednání o zřízení autobusového spojení Ledeč – Zahrádka – Humpolec, čímž by byl umožněn styk s okolím, úřady, letními hosty by bylo naše městečko více navštěvováno, dítky by mohly navštěvovati měšťanskou školu v Ledči aj.

Jelikož rozvoj automobilismu zasáhl i náš kraj, spotřeba benzinu v našem městečku vzrostla. Proto požádal p. V. Rokos obec. zastupitelstvo o pronajmutí vhodného místa na náměstí, kdež fma……………………. Později postavila čerpací pumpu benzinovou. (Ročně platí nájem 250 Kč)

Po odchodu vrch. Čet. Strážm. P. Václ. Jahelky do výslužby definitivně nastoupil jako velitel místní četn. Stanice vrch. Četn. strážmistr p. Lukášek, jenž dříve působil v Pardubicích. Téhož r. (1929) nastoupil zde službu četn. strážmistr p. Prášek. Dříve byl přidělen čet. Stanici v České Bělé (u Něm. Brodu).                             

 

Rok 1930

 

Výbor pro postavení pomníku míst. padlých občanů ve světové válce byl ustaven 23. března na společné schůzi zástupců obce a místních korporacích. Předsedou zvolen p. Fr. Kubík, řídící učitel, pokladníkem p. V. Rokos, obch. Jednatelem p. Boh. Brýdl, soukromník.

Za rybníkem se v dubnu srazil osobní automobil z Humpolce s nákladním z Ledče. Nikdo nebyl poraněn vážně, osobní vůz značně poškozen. 29. července zastřelil Frant. Dufek svého otce Rudolfa (č. 17) z příčin rodinných. Pachatel odsouzen porotou v Kutné Hoře k trestu smrti provazem. Trest změněn cestou milosti v doživotní žalář.

V Kobylím důle vyhořel v létě mlýn Boh. Tomka. Stavení vybudováno, ale mlynářská činnost zrušena.

Letošní zima byla oproti loňské mírná. V dubnu byla velká vedra: 28. 4. teplota na slunci +37 stupňů. I v létě byla značná vedra bez dešťů. Hospodářské plodiny trpěly suchem. Nedostatek pícnin měl za následek pokles cen hovězího dobytka a obilí. Cena životních potřeb se však udržela.

Rozpočet na r. 1931:

Úhrn řádné potřeby činí: 90 387 Kč

Úhrn řádné úhrady činí: 55 700 Kč

Schodek řádného rozpočtu činí: 34 678 Kč

Obecní zastupitelstvo se usneslo tento schodek krýti vypsáním obecních přirážek: 100% k dani činžovní, 300% k ostatním daním. Nekrytý schodek 7 469 Kč bude hrazen z vyrovnávacího fondu.

Za dříví z lesa utrženo celkem 23 590 Kč. Ve schůzi obec. zastupitelstva bylo usnešeno rozděliti alej višňovou na dílce a ovoce ve veřejné dražbě prodati.

Jaké škody na ovocném stromoví činila loňská zima, ukazuje následující statistika:

Zmrzlé stromy z roku 1929 v Zahrádce:

Jabloně: 897 kusů

Hrušně: 288 kusů

Švestky: 1 890 kusů

Višně: 250 kusů

Třešně: 185 kusů

Ořechy: 9 kusů

Celková škoda činí Kč. 231 750-

 

Horní Paseky:

 

Jabloně:39 kusů

Hrušně: 18 kusů

Švestky: 79 kusů

Višně: 23 kusů

Třešně: 20 kusů

Ořechy: 1 kus

Celková škoda činí Kč. 11 850 –

 

Dolní paseky

 

Jabloně: 59 kusů

Hrušky: 20 kusů

Švestky: 212 kusů

Třešně: 44 kusů

Višně: 9 kusů

Ořechy: 5 kusů

Celková škoda činí Kč. 21 400-

 

P. Boh. Brýdl a p. J. Rojka byli obecním zastupitelstvem zvoleni jako referenti o nouzových pracích, jimiž by se zmírnila místní nezaměstnanost.

Domovské právo uděleno celkem v 7 případech (domovských listů vystaveno 56), vysvědčení zachovalosti 34.

Zemřelých občanů bylo v Zahrádce 8, na Hor. Pasekách 8, na Dol. Pasekách 2, na Starých Hamrech 1.

 

Hostinec ,,u Lhotků“ najal p. Václav Horký. Týž provozuje dopravu osob. autem. Od začátku května jezdí pravidelně do Humpolce a do Ledče p. K. Tuška autobusem. Sp. Rolnicko-řemeslnická beseda podala žádost k ob. Zastupitelstvu o  místo (na místě býv. ,,sádky“) pro postavení váhy. Žádosti bylo vyhověno.

Zatím jednání o stavbě vodovodu pokročilo dále. V obec. zastupitelstvu bylo usneseno požádati důvěrníky plit. stran, zúčastněné v o. zastup, aby jménem obce Zahrádky žádali poslanci svých pol. Stran o intervenci u příslušných úřadů ve prospěch uskutečnění stavby vodovodu. V této době členstvo míst. Sboru dobrovol. hasičů žádalo obec. zastupitelstvo o zakoupení motorové stříkačky. Když někteří členové o. zastupitelstva poukazovali na brzké uskutečnění projektu stavby vodovodu, bylo upuštěno od tohoto úmyslu.

Oslava narozenin pana presidenta Masaryka konána všemi spolky. Obec chtěla 80. narozeniny p. presidenta oslavit tím, že povolila na žádost učitelského sboru zříditi okrasnou zahrádku pod školou. ( k provedení nedošlo). Oslava Husova, jakož i oslava Svátku samostatnosti se dála za hojné účasti občanstva. Z místních spolků největší činnost vykazovala Del. Jednota ,,Sokol“, jež pořádala 20. července sokolskou besídku. Hrána divadelní hra ,,Děda Štráchalna cestě k panu presidentovi“, ,,Srážka vlaků“, ,,Podzimní svítání“, pořádána Mikulášská zábava a Silvestrovská z.

Místní školní rada z žádosti o zřízení měšťanské školy uvádí, že obec není zadlužena, vlastní 186 ha lesa, 115 ha polí, luk a pastvin, může nésti náklad věcný spojený se zřízením a vydržováním školy měšť. A zvláště může nésti náklad na stavbu školy.

Po administrátoru p. j. Štumarovi převzal správu zdejšího farního úřadu farář pan Jan Schwaller.

Na jaře odešla na trvalou dovolenou poštmistr pí Herma Elsnerová. Po ní zatímně ustanoven p. Augustin. Od října vedl správu pošt. Úřadu p. V. Coufal.

Službu ponocného koná p. Václav Sadílek. V době od začátku srpna do konce září koná dozor noční až do 3. hod. ran.

Za toto období dostává odměnu 50 Kč.

Lesnímu hajnému p. K. Ryšavému a Jos. Olišarovi bylo zvýšeno měsíční služné na 100 Kč.

Výběrčím dávek z masa a nápojů jest p. v. Bělohradský (č. 113). Za vykonání této služby mu náleží 6% vybraného obnosu.

Rok 1931

 

Dne 1. února večer vypukl ve mlýně p. Jindř. Navrátila ve Třebelicích požár, jenž zničil veškeré mlýnské budovy se zařízením a zásobami obilí. Hašení požáru zúčastnili se také členové místního hasičského sboru.

8. ledna o 1. hodině odpolední vznítilo se v Zahrádce stavení č. 45 Jos. Dvořáka, sedláře (,,Na kopečku“). Většinou dřevěná stavba lehla popelem skoro do základů. Účinným zásahem hasičstva uchráněna před požárem blízko stojící stodola a chlévy.

Rok byl celkem suchý. Na jaře bylo dosti dešťů, ale od 20. května nepršelo až do žní. Následkem nedostatku vláhy bylo oblí nízké a řídké, rovněž tak jetel a tráva. Zvláště měs. Červenec byl horký. Pak následoval srpen, chladný a deštivý. Nedostatek krmiva způsobil i pokles cen hospodářského zvířectva.

V tomto roce započato se stavbou vodovodu. Jelikož celková nezaměstnanost vyřadila mnoho lidí z práce, nabízelo se dosti pracovníků. Byla dána přednost místním dělníkům ze Zahrádky a teprve na kopání příkopů pro kladení rour byli přibráni lidé z okolí. Celkem na stavbě pracovalo 100-120 osob (Od výkopu 1 m příkopu bylo placeno…….)

Ve schůzích obec. zastupitelstva jednajících o rozpočtu vyslovili členové obec. zastupitelstva z Dol. a Hor. Pasek námitky proti položkám za elektrické osvětlování, jakož i na stavbu vodovodu z důvodu, že osady Hor. A Dol. Paseky by na tyto podniky musili přispívati, aniž by osadníkům vzešel z toho nějaký prospěch.

Rozpočet na rok 1932:

Úhrn řádné potřeby činí: 91 537 Kč

Úhrn řádné úhrady činí: 55 700 Kč

Schodek řádného rozpočtu činí: 35 837 Kč

 

Rozpočtová rozvaha mimořádná na r. 1932:

 

Úhrn mimořádné potřeby činí: 240 000 Kč

Úhrn mimořádné úhrady výpůjčkou činí: 240 000 Kč

Schodek mimořádného rozpočtu činí ------

 

Obecní zastupitelstvo se usneslo, aby ke krytí schodku 35 837 Kč byly vypsány tyto obecní přirážky: 100% k dani činžovní, 350% k daním ostatním.

Nekrytý schodek 4 163 Kč bude uhrazen z fondu vyrovnávacího.

 

Výhod pozemkové reformy mělo se dostáti též naší obci přídělem lesů od velkostatku Ledeč – Dol. Kralovice. Obec naše měla vstoupiti do svazku obcí, jež uplatňují nárok na příděl. Enklávy Šafranice a Žlaby měly býti za přístupnou cenu odkoupeny obcí.

Pokus o nabytí těchto lesů zmařen rozhodnutím obecního zastupitelstva, jez 10 hlasy proti 3 zamítlo návrh na přistoupení naší obce do svazku obcí, jež uplatňují nárok na příděl lesa.

Tohoto roku zemřelo v Zahrádce 11 občanů, na Hor. Pasekách 2, na Starých Hamrech 1.

 

Ruský legionář František Bělohradský otevřel na náměstí novou tabákovou prodejnu. Živnost hostinskou rozšířil na Hor. Pasekách Josef Časar o výčep lihovin. (V domě pí Zemanové M.  – holičství – otevřel filiální závod zubní technik z Humpolce. Ordinováno dvakrát týdně. Závod otevřen v roce následujícím, žádost o povolení byla podána v lednu r. 1931)

Stavba vodovodu zadána fme. Dr. Klausner, Kotek,  Řehoř za Kč 415.467.27-Kromě této fmy učinily nabídku ještě dvě a to fma Schl a Janovský-Čáslav za 409.275.73 Kč, fmaKUnz-Hranice za 410.282.09 Kč. Usneseno jako deputaci za obec Zahrádku vyslati k minister. Zemědělství 2 členy městské rady p. Fr. Kubíka, říd. učitele a p. Frant. Dvořáka za tím účelem, aby předložili zadávací elaborát na stavbu vodovodu a požádali o urychlené schválení zadání stavby. Dále usneseno učiniti výpůjčku na stavbu vodovodu v obnose 200 000Kč. Výpůjčka tato má býti učiněna u Občan. záložny v Zahrádce, Spořitel. A zálož. Spolku pro Snět a okolí a u některé záložny v Ledči n. S.

Konečně v květnu začalo se stavbou vodovodu. Byly kopány sběrače vody ,,U studánky“ a ve Studenkách. V létě vodovod dokončen. Pro stavbu vodovodu byla zvolena zvláštní komise, jejímiž členy byli: p. Fr. Rojka, Jos. Rýdl, B. Brýdl, Fr. Dvořák, F. Vocásek, Vilém Myslík, O. Rokos a Fr. Belada.

Jako jiná léta tak i letos konány oslavy významných dnů. Žákyně ,,Sokola“ účastnily se veřej. cvičení v Okrouhlici, ženy cvičily ve Žďáře, na župním sletě, 26. července konána sokolská besídka, pořádána oslava narozenin p. presidenta, oslava Husova, oslava Svátku samostatnosti. Za rok sehráli členové ,,Sokola“ 4. divadelní představení. Školní dítky (IV. Třída) sehrály div. Hru Čechova ,,Královna sněhu“, pořádána dětská besídka o skautingu a zdravotnictví.

Spolek Rolnicko-řemeslnická beseda opět zahájil divadelní činnost na nově pořízeném jevišti, především veselohry. Též pořádal Silvestrovskou zábavu. Při divadlech a pod. podnicích účinkoval malý orchestr složený z místních hudebníků a učitelů. Za učitelku sl. A. Kloudovou působila na zdejší škole od 1. září učitelka sl. Antonie Dušková z Pravonína.

Dne 27. září konány volby do obecního zastupitelstva. Osady Horní a Dolní Paseky postavili samostatnou kandidátku. Výsledek voleb se jevil takto: Strana živnostenská č. 1 obdržela 107 hlasů – 4 mandáty. Zvoleni: Aug. Rokos, obch. č. 116, Fialka Jan, pekař, č. 50, Štuc Arnold, obch. č. 83, Jakubec František, bednář, č. 108. Kandid. Sdružených stran občanských z Dol. a Hor. Pasek obdržela 167 hlasů – 6 mandátů. Zvoleni: Marek Fr. – Hor. Paseky č. 32, Rýdl Bohumil – Dol. Paseky, č. 8, Nekola Frant. –Zahrádka, č. 123, Vlastník Frant, - Horní Paseky č. 8, Dvořák Rudolf – D.Paseky, č. 139, Kluch Josef – H.Paseky, č. 26. Kandidátka strany čsl. Nár. socialistů č. 3 obdržela 32 hlasy – 1 mandát. Zvolen Fr. Svoboda, pošt. Zříz. Č.p. 94. Kandid. strany republikánské č. 4 obdržela 150 hlasů – 5 mandátů. Zvoleni: Bělohradský Václ. Č. 113, Kubík Frant., říd. učitel, Pašek Václav č. 8l, Václ. Wasserbauer č. 75 a Cizner František č. 111. Kandid. čsl.strany lidové č. 5 obdržela 65 hlasů – 2 mandáty. Zvoleni: Rýdl Fr. Č. 67, a Málek Augustin, č. 28.

Strana čsl. Lidová ztratila oproti dřívějším volbám 95 hlasů – 4 mandáty. Nově utvořené sdružení obč. stran na H. a D. Pasekách obdrželo 167 hlasů – 6 mandátů, str. živnostenská získala 107 hlasů – 4 mandáty, str. republikánská 32 hl. – 1 mandát. Vykonány volby do městské rady a komisí. Starostou zvolen Augustin Rokos, do měst. Rady za stranu lidovou. Fr. Rýdl, za republikán. str. Frant. Cizner a Frant. Kubík.

Volby do komisí:

Finanční: a. Štuc, Aug. Málek, Fr. Marek, K. Vrána, J.Janeček.

Zdravotní: MuDr. Jan Provazník, V. Pašek, Málek F. č. 76, Kopecký J., Nekola Fr.

Stavební: Málek Aug., Dvořák Rud., Dvořák Fr., Jakubec Fr., Rojka f.

Lesní a polní: Dvořák Fr., Popek Jan, Málek Aug., Vlastník Fr., Svoboda Fr.

Hřbitovní: Pěknic Petr, Schwaller Jan, farář, Fr. Kubík, ř. učitel, Rýdl Boh., Jan Machotka.

Elektr. podn.: Vácalv Wasserbauer, Václ. Starosta, Fr. Pešek, Jos. Kopecký, Jos. Kluch.

Vodní: Dvořák Fr., Rokos Aug., Pešek Fr., Málek Aug.

Chudinská: Bělohradský Václ., Veselý Rud., Dědič Fr., Kopecký J., Kuch J.

Kom. pro živel. pohromy: Hájek Fr., č. 93, Hrala Fr., Dvořák Fr., Jakubec Fr., Bělohradský Václ.

Trestní senát: Bělohradský Václ., Marek Fr., Tichý arnošt.

Policejní komisař: Augustin Málek.

Pokladník: Václav Bělohradský.

Ohleač dobytka: A. Málek  (pro Zahrádku), Fr. Marek (pro H. Paseky), Jan Chaloupka (pro Dolní Paseky) 

 

V červnu trvale nastoupil službu ve zdejším poštovním úřadě poštmistr Vojtěch Nedoma. Narodil se 31. července 1884 v Libici n. C. (okr. Poděbrady). Jako vojín Rakouské armády přišel do zajetí na italské frontě na podzim roku 1917 vstoupil do italské legie (7. divise). Po převratu se vrátil do vlasti a nastoupil službu v poštovním úřadu. Posledně byl přidělen pošt. Úř. v Nových Zámcích na Slovensku.

V srpnu zemřel řídící učitel v. v. Jaroslav Hájek. Narodil se r. 1866 v Pertolticích. Jako učitel působil 4 roky v Kožlí, potom v Zahrádce celkem 37 roků. Odchoval v obci několik generací a jeho práce byla uznána okres. Škol. Výborem při odchodu do výslužby pochvalným uznáním. Obecní zastupitelstvo se usneslo jmenovati jej čestným občanem. Vyřízení usnesení se nestalo.

Téhož roku zemřel starosta Českoslov. Obce sokolské Dr. Scheiner, zasloužilý národní pracovník.

 

Rok 1932

 

Dne 7. února utonul v Želivce pod ,,Rokosovou strání“ holičský učeň Rudolf Machotka. Přes varování svých druhů bruslil na slabém ledě.

Zima byla dosti tuhá.  10. února teplota klesla na –20 stupňů. Koncem února napadlo ještě dosti sněhu. Květen byl velmi teplý (na slunci 31 – 34 stupňů) bez dešťů. Léto pro úrodu velmi příznivé, teplé a deště se dostavili, když už hospodáři naříkali na sucho, takže v zahradách se nemusilo vůbec zalévat. Úroda na poli i v zahradách neobyčejná. Hospodářské produkty nesmírně poklesly, takže hospodářství nebylo rentabilní.

Ceny obilí: 1 q pšenice Kč 145, 1 q žita Kč 110, 1 q ječmene Kč 100, 1 q ovsa Kč……., ostatní plodiny: 1q brambor Kč 20, 1q slámy Kč 35, 1 q sena Kč 60, 1 kg chleba Kč 190, 1 kg masa hověz. Kč 10, vepřového Kč. 12, telecího Kč 10, 1 kg mýdla Kč 5, 1 kg sádla Kč 14,1 kg másla Kč 14, 1 kg tvarohu Kč………, 1 m3 dříví palivového stál Kč 62, 1 q uhlí (ořech osecký) Kč 13.50. Husa prodávána za Kč 24.28, kachna 15. Stavební materiál: 1 q vápna Kč …, 1 000 cihel Kč 320, 1 q cementu portland. Kč 23, 1 kg železa Kč 2.

I mzda dělníkova poklesla na Kč 20 (beze stravy), kdežto v r. 1927 byla Kč 30. Boty vysoké  (jezdecké) byly v roce 1929 prodávány ze 300 Kč, v roce 1932 za 180 Kč. Jízda autobusem do Ledče stála Kč 5, do Humpolce Kč 7, do Dol. Kralovic Kč 5, osobním automobilem do Ledče 30 – 40 Kč.

Rozpočet na rok 1933:

 

Řádná potřeba činí: Kč 50 128

Řádná úhrada činí: Kč 15 468

Schodek řádného rozpočtu činí: Kč 34 600                  

Tento schodek bude hrazen obecní přirážkou k daním přímým a to: 200% k dani činžovní (1 113 .70 Kč)….Kč 2227, 350% k daním ostat. (9 266.56) 32 433.To je celkem 34 660 Kč.

 

Obci plyne příjem z obecní dávky, jež se platí:

 z mase dle kusu:  

1. z dobytka hověz. (býci, voli, krávy) do 180 kg živé váhy      Kč 6.25

                                                              do 400 kg živé váhy      Kč 12.50

                                                              přes 400 kg živé váhy    Kč 25

2. z koní ( a mulů)                                do 400 kg ž. váhy           Kč 6.25

                                                              přes 400 kg ž. váhy        Kč 12.50

3. z telat a hříbat                                   do 85 kg ž. váhy             Kč 3

                                                              (nebo 70 kg mrtvé váhy)

4. z dob. skop. a koz.

a)       z ovcí, beranů, skopců, koz      Kč 1.50

b)       jehňat do 10 kg ž. váhy nebo 8 kg mrtvé v.    Kč 0.50

c)       kůzlat do 10kg ž. váhy nebo 8 kg mrtvé v.     Kč 0.25

5. z d. vepřového do 10 kg ž. v. nebo 8 kg m. v.           Kč 0.50

                             do 20 kg ž. v. nebo 18 kg m. v.         Kč 0.70

                             do 80 kg ž. v. nebo 70 kg m. v.         Kč 3

                             do 150 kg ž. v. nebo 130 kg m. v.    Kč 6          

                             přes 150 kg ž. v. nebo 130 kg m. v.  Kč 9

Zapraviti obecní dávku jsou povinni, kdo v obvodu obce dobytek porážejí, neb porážeti dávají, nebo maso do obce dopravují.

Dávka nápojová:

1.       z 1 l piva: Kč 10

2.       z 1 l vína, moštu, šťáv, hroznů: Kč 20

3.       z 1 l lihu (vyjma denaturovaný): Kč 80

4.       z 1 l lihové tresti neb slazené kořalky : Kč 60

5.       z 1 l kořalky jiné: Kč 40

 

Též se platí dávka na úhradu nákladu stavby vodovodu. ,,Vodné“ všeobecné musí platiti všichni občané ze Zahrádky, kteří mají možnost z obec. vodovodu vodu bráti. Poplatek činí Kč 25 ročně. Další poplatek, paušál, platí ti, kteří ve svém domě vodovod mají zavedený.

 

 

Z 1 osoby (ročně): Kč 10

Z 1 kusu dobytka: Kč 10

Z 1 koně: Kč 10

Z 1 kozy: Kč 5

Z 1 prasnice: Kč 10

Z 1 vepře: 5

 

Příplatek za užívání vody ze živnosti:

Řeznické, pekařské, hostinské činí: Kč 50

Poplatek z jedné místnosti obytné ročně činí: Kč 10

Z 1 automobilu ročně činí: Kč 20

 

Na stavbu vodovodu bylo vyplaceno:

Fmě. Mannesman Praha 15.9. 1931                                       Kč 30 000

-          - - - - - - - - - - - 18.2.1931                                        Kč 65 000

-          - - - - - - - - - - - - - - - - -  -                                        Kč 1 430.15

Válcovnám fmy. Mannesman Chomutov 31.12.1931            Kč 29 470.10

Fmě. Mannesman Praha                                                          Kč 2 726.15

Odstoupený účet fmou Dr. Klausner                                       Kč 6 760.05

Účet odstoupený fmou Dr. Klausner                                       Kč 10 882.45

Hrazení výpůjčky splacenými směnkami                                Kč 140 000

Odstoupený úč. fmou. Dr. Klausner a s.d. fmě. F. Valchář     Kč 5 252.30

Úhrn zaplacených účtů činí částku:                                           Kč 309 318.95

Úrok                                                                                         Kč – 2 716.15

                                                                                                  Kč 306 592.80

Obecní zastupitelstvo se usneslo učiniti výpůjčku u:

Občan. záložny v Zahrádce (31.12.1931)       Kč 49 838.75

Spoř. A zál. Spol. ve Snětě (1.2.1932)            Kč 45 000

p. J. Nováka ve Snětě (1.2.1932)                    Kč 95 000

p.J. Nováka ve Snětě (15.2.1932)                   Kč 5 000            .

Úhrnem                                                            Kč 194 838.75

 

Na subvencích povoleno bylo:

Min. zemědělství 20% (do nejv. částky Kč 114 000)

Min. zdrav. a těl. vých. 10% (do Kč 57 000)

Zemským úřadem 12% (do Kč 68 400)

 

Poplatek za pasení dobytka na obecních pastvinách (,,Pod návozy“, ,,Za boišcí“, ,,Pod brankou“) byl následující:

Za 1 kus hovězího dobytka: kč 6

Za 1 kozu Kč 3

Za 1 husu Kč 0.60

 

Každého roku na jaře jsou vysazovány lesní mýtiny stromky, ponejvíce borovými a smrkovými. Mladé sazenice stromkové jsou pěstovány v lesních školkách. K tomu účelu bylo zakoupeno 1 kg smrkového semene a 3kg borového. Hrabání steliva (jehličí = ,,mrť“) není v lese dovoleno. Pouze možno bezplatně vřes (,,březek“) vyžínati srpem.

Honitbu místní opět pronajal p. Karel Fialka za roč. 1508 Kč.

Obyvatelstvo místní je zemědělské a málo průmyslové. Největší hospodářský celek je majetek fary (80 měr), ,,Dolního mlýna“(70 měr), pak je několik hospodářství od 30 – 40 měr. Ostatní zemědělci mají průměrně 15 měr pole. O rozumném hospodaření svědčí, že 15 měr pole dá rodině živobytí. Z průmyslu je více zastoupeno kamenictví a mlynářství. ,,Dolní mlýn“ a ,,Papírna“ mají nové moderní stroje. Obuvnictví se dosud udrželo, ač bylo vážně ohroženo nově zřízenou pobočkou fmy. Baťa. Krejčovstvím se zaměstnává 1 samostatný živnostník, pak částečně 3 krejčí, pracující též na vojenských (,,komisních“) dodávkách. Dámské krejčovství se vyvinulo v posledních letech v 3 samostatné živnosti.

Kloboučník jest v místě 1. Kožešnictví a čepičkářství je zastoupeno 2 živnostmi. Dříve bylo kožešnictví v Zahrádce mnohem významnější, Zahrádka poslala do světa poměrně dosti dovedných kožišníků. I dnes si mládež zdejší ráda volí toto řemeslo. Strojnictví provádí fa. Václ. Fialka a fa. V. Starosta. Pracují většinou na hospodářských strojích.

 

 

O větší míře životní svědčí další porovnání:

V r. 1880 byli v obci 2 řezníci.

V r. 1930 bylo v obci 5 řezníků.

V r. 1910 nebylo v obci holiče.

V r. 1914 byl v obci 1 holič.

V r. 1932 byli v obci 2 holiči.

Truhlářství prospívá, pracuje se ve 3 (4) živnostech. Kováři jsou 3, zedníků málo (5), tesařů 5, v cementárně fy Fr. Vorlíčka v Papírně pracuje průměrně 5 dělníků. Pekaři bývají 2 – 3, obchodníci smíšeným zbožím jsou 2, obch. sm. zb a pekař. Také 2. Živnostníci spoléhají na výtěžek svých polí, jinak by je živnost těžko uživila.

Letošního roku se vyskytli (na podzim) četné případy onemocnění dětí záškrtem, angínou, rýmou. Osoby onemocnělé záškrtem byly dopraveny do okresní nemocnice v Humpolci na léčení. V Zahrádce zemřelo min. 9 občanů, na H. Pasekách 1, na Dol. Pasekách 1.

Ve školním roce 1932 – 33 byla opět otevřena při škole zdejší 1 třída pobočná (IV.b) Jako nově dosazené působili na zdejší škole zdejší učitelky sl. Emilie Sobková a Miroslava Černá, obě z Ledče.

Myšlenka vybudovat pomník místním padlým nabývala více půdy. Bylo pomýšleno sehráti divadlo v přírodě k získání peněz. Nedošlo k tomu, neboť bylo v obci dosti podniků a slavností. Hasičský sbor oslavoval 50ti leté trvání svoje zahradní slavností a župním sjezdem dne 24. července. Slavnost byla četně navštívena hasičstvem z celého okolí i občanstvem. Též hráno divadlo členy míst. sboru dobrovol. hasičů. Sokol pořádal v březnu oslavu naroz. p. presidenta, divadlo 22.5. ,,Svátek matek“ s dětskou besídkou, 31. července veřejné cvičení za účasti ,,Sokolů“, hlavně z Ledče i Okr. Selské jízdy z Dol. Kralovic, divadelní hru a slavnost 28. října, 11.12. Mikulášskou zábava a25. pros. Opět divadlo. Za účasti všech spolků pořádána oslava Husova v červenci, 17. září oslava narozenin dra. Mir. Tyrše, zakladatele Sokola. 28. října konána slavnost vztyčení státní vlajky. Rolnicko-řemeslnická beseda pořádala na jaře div. Hru ,,Její veličenstvo Láska“. Mnozí členové ,,Sokola“ se účastnili IX. Sletu všesokolského v Praze ve dnech 3.7. až 6.7. V Sokole zavedena nová hra ,,odbíjená“, jež je s oblibou hrána. Odvádí dorost od neušlechtilé hry ,,kopané“.

Život náboženský zůstal nezměněn. Náboženství československému vyučoval farář z Ledče p. Jos. Zdobinský.

V září konána první schůze osadního zastupitelstva. Před tím předcházely volby. Za kandidátku Spojených občanských stran v Zahrádce byli zvoleni: Navrátil Karel, mlynář, č. 48, Dvořák Frant., soukromník, č. 7, Kopecký Jos., č. 47, Pešek Frant., listonoš, č. 129, Popek Jan, obuvník, č. 118, Dvořák Antonín, rolník, č. 131, Bělohradský Jan, soukromník, č. 130, Rýdl Jos. Krejčí, č. 42, Říha Antonn, krejčí, č. 56.

Za kandidátku strany Národní obce fašistické zvoleni:

Hrala Frant., rol. č. 89, Dvořák Fr., domkář, č. 4, Dynda V., domkář č. 112, Venclík Josef, domkář č. 3, Kavka Fr., kominík, č. 6, Belada K., rolník, č. 19, Svoboda Jan, domkář, č. 90. Osadním starostou zvolen František Dvořák, soukromník, č.p. 7.

Spojení s Prahou vykonával každého dne autobusem p. Prokůpek z Prahy. Ráno o 5. hod. vyjíždí ze Zahr., po 9. hod. přijíždí do Prahy, odjezd zpět o 6. hod., příjezd do Zahrádky v 9 hod. 30min. Poplatek za jízdné do Prahy 32 Kč.

Poštovní úřad vykazuje za rok 1932 zapsaných poštovních zásilek 32 000.

Na Horních Pasekách smluvním hajným za poplatek měs. 25 Kč (mimo naturál. příjmů) ustanoven Ant. Křivohlavý.

Polním hajným od 15. května do 15. srpna jest Frant. Severa st. Ošetření zařízení vodovodního vykonává za odměnu 400 Kč ročně  Frant. Rojka, okr. Cestář (nyní propuštěn, jelikož okres Ledeč nemá peněz na výplaty všem cestářům).

(hodiny věžní opět uvedeny do chodu. Za ošetřování stroje platí obec p. Ant. Kubíkovi 100 Kč)

 

Okresní úřad v Ledči n. Sáz.

5.6.1934

Za okresního hejtmana

Vrchní komisař politické správy

 

 

Revidoval

Karel Suchopár

  

Slavnost:

Odhalení pomníku popraveného italského legionáře Františka Biška a místních padlých ve světové válce dne 2. července 1932.

                                                               

 

 

Rok 1933

 

Obec: počet domů a obyvatel:

V roce 1933 dal postavit Jar. Dvořák stodolu u č. 88 a Antonie Batrlová stavěla dům č. 87. Za občanský rok 1933 narodilo se v obci 10 dětí, tj. 4 chlapci a 6 dívek. Zemřelo 11 lidí.

Obec. rozpočet:

Pro rok 1933 byl vypracován obecní rozpočet takto:

Úhrn řádné potřeby činí: 50 128 Kč

Úhrn řádné úhrady činí: 15 468 Kč

Schodek řádného rozpočtu činí: 34 660 Kč, který bude částečně kryt obecními dávkami, jenž činí ze zábav 1 042 Kč, z nápojů 3 592 Kč a z masa 888 Kč.

Obecní knihovna:

Obecní knihovně, která je umístěna v úřadovně školy, byl dán příspěvek 303 Kč. Knihovníkem je říd. uč. František Kubík, členy knih. výboru jsou: Rudolf Veselý, Václav Pašek a František Pipek.

Kulturní činnost v obci:

7.3. byla pořádána oslava narozenin presidenta T.G.Masaryka. 5.7. v předvečer Husova svátku konán průvod městečkem (s lampiony a s hudbou) a ukončen proslovem na náměstí. Školní dítky konaly výlet do Sedlce, Kutné Hory a Žlebů. Tělocvičná jednota Sokol byla středem kulturní činnosti v obci. Byla sehrána divadelní hra ,,Trpaslíkův dar“, ,,Charleyova teta“, ,,To byla noc“ od I. Hermanna, ,,U snědeného krámu“. Konala se též mikulášská zábava.

Místní školní rada:

V místní školní radě byli zvoleni 15. srpna 1933 za učitelský sbor p. František Kubík, p. Jaroslav Hájek, p. Marie Brandejská, za občany p. František Dvořák, p. Aug. Málek, p. František Málek, p. Václav Pašek, p. Augustin Rokos, p. j. Kratochvíl (z Dolních Rápotic), p. František Cizner, p. František Jakubec, p. František Svoboda.

Počasí:

Zima byla mírná. Teprve v lednu napadlo více sněhu. Před vánoci byly holomrazy, u nás nejvyšší 19 a půl stupně. Jaro příznivé pro polní práce, ale chladné. Léto slunečné. Počasí při sbírání brambor pěkné.

Úroda:

Úroda obilí byla značná. Jarní chladna měla vliv na ovocné stromy, které špatně odkvetly. Ovoce bylo příliš málo a ještě špatně vyvinuté a červivé.

Významné události:

Antonín Švehla:

V úterý 12. prosince 1933 zemřel v Hostivaři u Prahy náš státník, Antonín Švehla. Podlehl srdeční slabosti po zápalu plic, který právě překonal. Byl od roku 1922 až do roku 1926 předsedou vlády naší republiky. Švehla se narodil jako selský synek v Hostivaři. Letos v dubnu slavil šedesátiny. Pohřeb se konal v pátek, 15. prosince, za účasti představitelů našeho státu v čele s panem presidentem T.G.Masarykem a účasti asi 50 tisíc lidí.

Půjčka práce:

Vláda republiky čsl. Ve snaze zmírniti tíseň doby způsobenou světovou krisí hospodářskou, rozhodla se vypsati 5% státní  ,,Půjčku práce“ republiky čsl. Půjčky bylo použito na investiční práce k odstranění nezaměstnanosti, k zlepšení dnešního tísnivého stavu povstalého naší výrobě a našemu hospodářství z poklesu vývozu a zmenšené nákupní síly domácí.          

Nezaměstnanost:

Jaká nezaměstnanost je v našem státě a jaký náklad stát ze státní pokladny na nezaměstnané věnuje, vidno z následujícího:

V roce 1929 činil náklad na nezaměstnaného  22.13 mil. K

- - - - - 1930 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -   39.07 - - - -

- - - - - 1931 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -   310 - - - - - -

- - - - - 1932 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -   629.3 - - - - -

- - - - - 1933 - - - - - - - - - - - -- - - - - -- - - - -   850 - - - - - -

 

Letecká sbírka:

Poněvadž stát nemůže podporovat vývoj letectví u nás, jak toho vyžaduje pokrok, byla letošního roku vyhlášena ,,Letecká sbírka“, která se konal v celém okresu ledečském.

 

 

Rok 1934

 

Obec: počet domů a obyvatel:

V roce 1934 přibyl v naší obci nový dům, č. 12 a majitelem je Václav Machotka. Přestaveny byly domy Františka Kubišky a Čenka Hájka. Též zřízena uzenářská dílny Josefa Švandy a porážka Františka Váni. Narodilo se 6 dětí, z toho 3 chlapci a 3 dívky. Zemřelo 8 lidí.

Obecní rozpočet:

Pro rok 1934 byl vypracován obecní rozpočet, který činil celkem 68 377 Kč a byl krytý úhradou, jež obnášela 33 717Kč, neuhrazený schodek činil 34 660 Kč.

Obecní dávky:

Obecní dávky ze zábav 789 Kč, z nápojů 2 758 Kč a z mase 1 522 Kč.

Komunikace:

Opravy cest a prohazování sněhu si vyžádaly částku 1 376 Kč.

Obecní knihovna:

Na obecní knihovnu dán povinný příspěvek 303 Kč.

Škola: 1.10.1934 odchází do výslužby říd. uč. Frant. Kubík.

Kulturní činnost:

28. říjen oslaven ve škole i v tělocvičné jednotě Sokol. 5. července večer konán průvod s lampiony a hudbou, po němž byl proslov uč. Františka Hájka.

Zdravotní stav v obci:

Zdravotní stav v obci byl celkem dobrý. Vyskytlo se několik případů záškrtu a angíny.

Na škole ustanovena defin. Uč. Blažena Kumpoštová. Začátkem září se konaly manévry v krajině a proto se neučilo. Letošního roku se konalo veřejné cvičení sokolské a mikulášská zábava (s nadílkou)

Oprava kostela:

Tak byl opraven kostel nákladem 22 000 Kč. Na opravu přispěla sbírka konaná po celé kolatuře, 4 500 Kč, dar pí Chmelíčkové – 10 000 Kč a zbytek doplacen zdejším děkanem.

Fil. a Rol. dr.:

R. 1934 byla zřízena odbočka Rolnického družstva v Ledči n. Sáz. A je v domě p. Cafourka, jímž je vedena.

Počasí:

Zima byla dosti mírná, č napadlo dosti sněhu. Jaro i léto bylo pro polní práce příznivé, ale od jara až do června bylo velké sucho.

Úroda:

V rovinách, kde na jaře byly mrazíky, a obilí špatně odkvetlo, byly žně předčasné a obilí špatné. U nás ovocné stromy odkvetly dobře a proto ovoce bylo dosti. I úroda byla normální. Počasí o žních bylo pěkné, panovala sice velká vedra, která potrvala až do pozdního podzimu. Brambory byly za suchy vykopány a úroda značná. Koncem srpna i po celý měsíc září rostlo značné množství hub, hlavně hříbků, krásně zdravých.

Významné události:

Dne 24. května 1934 byla konána volba presidenta republiky. Národní shromáždění, které se sešlo ve Vladislavském sále na Hradě pražském za účasti 281 poslance a 143 senátorů, aby podle práva a povinností uložených mu ústavou, zvolilo po čtvrté presidenta republiky. 327 hlasy byla projevena důvěra T.G.Masarykovi, dosavadnímu presidentu, vůdci národa a milovanému státníku, jehož zásluhy o osvobození vlasti a o vedení státu vepsaly se v trvalou paměť všech občanů. Po čtvrté se stal prvním občanem Československa.

Dne 3. ledna 1934 nastal katastrofální výbuch na dole ,,Nelson III.“) u Duchcova, při kterém zahynulo 142 lidí. Ještě dodnes není celý důl přístupný a mnohé oběti nejsou vyproštěny.

Nová vláda:

14. února 1934 po vystoupení národních demokratů z vlády byla ještě odpoledne utvořena vláda nová, v jejímž složení není valných změn. Ministerským předsedou je opět Jan Malypetr.

Národní smutek Československa:

Dne 9. října 1934 byl celý svět vzrušen truchlící zprávou, že na jugoslávského krále Alexandra byl po jeho příjezdu do Marseille spáchán revolverový atentát, zraněn byl i francouzský ministr zahraničí, Barthou. Oba těžkému zranění podlehli. Každý s napětím očekával, zda se nebude opakovati osudný rok 1914. V Československu, které je úzce spjato s Jugoslávií, byl po tři dny držen smutek. Teprve dne 10. prosince 1934 padlo v Ženevě u ,,Společnosti národů“ rozhodnutí o atentátu v Marseille, jímž byla zažehnána možnost války.

Nezaměstnanost:

Nezaměstnanost proti r. 1933 se o několik % zmenšila.

Požár:

24. listopadu 1934 vypukl v 6 hodin 30 minut večer oheň u Vincence Hájka, č. 14. Vyhořelo obytné stavení a chlév.    

 

Rok 1935

 

Obec: počet domů a obyvatel

Z a rok 1935 byla provedena přestavba domku Václava Starosty. V tomto roce se narodilo 11 dětí, 5 dívek a 6 chlapců. Změny v obyvatelstvu byly nepatrné. Přistěhoval se nový holič, Ladislav Hůla a porodní asistentka Moravcová.

Obecní rozpočet, obecní dávky:

Obecní rozpočet pro rok 1935 činil 45 175 Kč. Zavedené dávky zůstaly v platnosti. Výnos dávky ze zábav byl 1 012 Kč, z nápojů 2 067 Kč a z masa 1 425 Kč.

Komunikace:

Na úpravu cest vyplaceno 236 Kč.

Obecní knihovna:

Obecní knihovně dána částka 300 Kč.

Škola:

28.6. se přistěhoval do školy řídící učitel Bohumil Sobek, narozený v roce 1880 v Pacově.

Kulturní činnost:

Učitelé pracovali mimo školu v místní tělocvičné jednotě Sokol jako cvičící a v divadle. Hudební kroužek učitelů a místních hudebníků se uplatnil při divadlech, besídkách a národních slavnostech.

Narozeniny pana prezidenta oslaveny v tělovýchovné jednotě Sokol za účasti žactva. Procítěnou přednášku vykonal odb. učitel A. Reitmayer, žáci přednesli 4 básně, zazpívali písně ,,Tatíčku starý náš“, od Vít. Nováka ,,Jako psanec šel jsi v dál“ a státní hymnu. Další program vyplnil orchestr.

O Velikonocích sehrál včelařský spolek v Zahrádce Jiráskovy Psohlavce za účasti učitelů.

Výlety:

Dne 5. července konal se městečkem tradiční průvod s lampiony a s hudbou, načež následovala u pomníku padlých vojínů přednáška p. Vrby z Ledče o významu M.J. Husa. Účast obecenstva byla veliká, občanstvo bez rozdílu nábož. vyznání vždy upřímně uctívá památku našeho mučedníka.

15. května 1935 pořádán byl školní výlet do Prahy. Výlety: 17. června konán celodenní a celoškolní výlet do ,,Ráje“ u Koberovic.

28. října 1935 konána veřejná oslava pro nepříznivé počasí v sokolském sále u Myslíků.

Ceník poživatin:

1 kg masa hov. 12 Kč

1 kg masa vepř. 12 Kč

1 kg masa telecího 10 Kč

1 kg sádla 13 Kč

1 kg másla 16 Kč

1 l mléka 1,60 Kč

1 kopa vajec 25 Kč

1 husa 16 Kč

1 kuře 7 Kč

Ceny život. potřeb stoupaly, mzdy klesaly. 

Volba presidenta:

Dne 13. proince1935 vzdal se svého úřadu náš první president – Osvoboditel T.G. Masaryk, kmet 86ti letý.

Dne 11. prosince podal min. předseda Dr. Hodža se svojí vládou demisi, kterou pan president nepřijal.

Dne 18. prosince 1935 byla konána na Hradě pražském ve Vladislavském sále volba nového presidenta republiky. Ze 450 členů Národního shromáždění bylo účastno 442 členů, odevzdány 442 hlasy, z nich 76 lístků prázdných, 24 hlasy pro profesora Němce a 340 hlasů obdržel Dr. Eduard Beneš, dosavadní ministr zahraničí, který tento úřad zastával od vzniku republiky. V první volbě byl zvolen presidentem Dr. Eduard Beneš, spolupracovník T.G Masaryka v zahraničním odboji.

Počasí:

Zima byla dosti mírná, ač napadlo hodně sněhu. Od 1.3. do 19.3. bylo krásné květnové počasí, později nastaly deště, plískanice a menší mrazíky. Po zasetí nastala sucha až do podzimu. Deštíky byly nepatrné, čímž také obilí hodně utrpělo.  21. října napadlo asi 25 cm sněhu, který nemohly stromy unést, (na stromech bylo ještě listí) hodně byly polámány a způsobeny značné škody.

Úroda:

Přes velká sucha u  nás byla úroda dobrá, sklizeň byla normální.

Zdravotní stav v obci: Zdravotní stav občanstva byl dobrý. V měsíci březnu se objevila chřipka ve větším rozsahu, ale průběh její byl mírnější nežli v roce 1918.

Požár:

Dne 14. května 1935 v 9 hodin 30 minut večer vypukl oheň u Františka Maláta č. 97. Vyhořelo obytné stavení, chlév a stodola.

 

 

Rok 1936

 

Obec:Počet domů a obyvatel:

V roce 1936 byl stavební ruch v naší obci větší než býval v minulých letech. Jaroslav Vlastník postavil nový domek, v. Horký prováděl přestavbu hostince, R. Halík přestavoval domek č. 125, Frant. Severa stavěl chlév, František Svoboda stavěl novou stodolu. Ve Starých Hamrech bylo postaveno hospodářské stavení Rud. Geherem.

V roce 1936 narodil se 1 chlapec a 2 dívky.

Obecní rozpočet, obecní dávky:

Na rok 1936 činil obecní rozpočet 48 875 Kč, úhrada 15 752 Kč. Neuhrazený schodek byl částečně kryt obecními dávkami, které nadále zůstaly v platnosti a vynesly ze zábav 940 Kč, z nápojů 5 351 Kč, z masa 1 661 Kč.

Škola:

O prázdninách byla školní budova v průčelí opravena a uvnitř opatřena malbou, jež si vyžádala nákladu 1 730 Kč.

Kulturní činnosti:

V tomto roce se sehrála 2 divadelní představení 24.4. ,,Pod stromem zapovězeným“, 25.12. ,,Moje teta“. 5.7. konána obvyklá oslava Husova a 26.7. bylo veřejné cvičení sokolské. 7. března oslaveny 86. narozeniny presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka, 28. května oslaveny narozeniny presidenta Dr. Eduarda Beneše. 18. října pořádána oslava našeho osvobození zdejšími korporacemi.

CPO, Civilní protiletadlová obrana:

V r. 1936 byla ve všech městech a v obcích organizována Civilní protiletecká obrana (CPO) za účelem výcviku obyvatel pro případ války a náletu nepřátelských letadel do zázemí.

Ceník:

1 kg hovězího masa 12 Kč, vepřového 12 Kč, telecího 10 Kč, ryb 11-12 Kč, másla 14-16 Kč, mouky 2.80 Kč, chleba 1.80 Kč, 1 pár kuřat 12 Kč, holoubat 5 Kč, 1 husa 25-30 Kč.

Počasí:

Jaro bylo celkem teplé s občasnými deštíky, léto suché, podzim chladný a deštivý. Zima mírná.

Úroda:

Úroda v roce 1936 byla normální. I ceny hospodářských plodin zůstaly nezměněny.

Zdravotní stav v obci:

Zdravotní stav občanstva byl dosti dobrý.

Požáry:

Dne 3.5.1936 ve 21 hodin začalo hořet u Frant. Svobody č. 94. Vyhořelo obytné stavení, chlév, stodola. 12.5. ve 23 hodin vypukl požár u Rud. Gehera č. 1 ve Starých Hamrech, který zničil obytné stavení, chlév a stodolu. 26.7. vypukl oheň ve 13 hodin 30 minut v noci u Frant. Vinického č. 66. Hořelo na půdě pod taškami. 24.11. hořelo u Vincence Hájka ve 2 hodiny 30 minut ráno. Vyhořelo nově postavené obytné stavení a stará stodola.

 

Rok 1937

 

Obec: Počet domů a obyvatel:

Roku 1937 stavěl dům E. Hermann a provedena přestavba lokálu Karla Lhotky. V roce 1937 se narodilo 5 dětí, 2 chlapci a 3 dívky.

Obecní rozpočet:

Obecní rozpočet byl pro rok 1937 stanoven takto:

Úhrn řádné potřeby činí   50 622 Kč

Úhrn řádné úhrady činí    22 110 Kč

Schodek řádného rozpočtu činí 28 512 Kč a bude nepatrně hrazen z obecních dávek, jež činily ze zábav 998 Kč, z nápojů 784 Kč a z masa 96 Kč.

Starosta:

Dne 3. června vzdal se starostenského úřadu  starosta obce Augustin Rokos, poněvadž vystoupil ze strany živnostensko-obchodnické a úřadu se ujal námětek Vojtěch Novák.

Zvonek:

Čsl. Církev zařídila zvonici na márnici.

Škola: Při 4. třídě byla opět zřízena pobočka. Na zřízené pobočce vyučovala učitelka Emilie Sobková, která dne 1. července stala se definitivní učitelkou při zdejší škole.

Obecní knihovna:

Na obecní knihovnu dána částka 1000 Kč.

Kulturní činnost:

Také i letošního roku byla sehrána 2 divadelní představení. ,,Okénko“ od O. Sheiflugové, 25.12. ,,Cácorka“. Obvyklé oslavy 7. března, 28. října byly opět konány.

CPO:

V letošním roce bylo pokračováno ve výcviku jednotlivých složek Civilní protiletecké obrany.

Počasí:

Počasí během roku byla celkem příznivé ke vzrůstu i ke sklizni hospodářských plodin.

Zdravotní stav v obci:

Zdravotní stav občanstva byl celkem dobrý. V lednu a v únoru se rozšířila ve větším měřítku chřipka.

Důležité události:

V úterý dne 14. září 1937 ve 3 hodiny 29 minut po půlnoci ztratila Československá republika největšího a nejzasloužilejšího občana, prvního presidenta republiky, presidenta Osvoboditele T.G. Masaryka, když naplnil 87 let, 6 měsíců a 7 dní svého života. President Osvoboditel skonal na zámku v Lánech. Každý Čechoslovák pocítil tuto smrt jako ztrátu něčeho drahého, milého a nenahraditelného. Také celého ostatního světa se dotkla zpráva o Masarykově smrti bolestně. T.G. Masaryk byl učenec a politik. Z jeho vědeckého díla nám zůstává mnoho spisů, projevů, výroků a mravních příkazů. Jeho dílo politické nám zanechalo nejdrahocennější dědictví: Československou republiku. V ní bude jeho dílo trvat tak dlouho, pokud její občané zůstanou věrni jasnému odkazu presidenta Osvoboditele.

Balzamované tělo bylo převezeno z Lán do Prahy a vystaveno na Pražském hradě. Tisícové zástupy se přišly rozloučit s milovaným vůdcem a učitelem. Úterý dne 21. září byl dnem pohřbu presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka. Hluboký smutek, který padl při úmrtí Masarykově na všechen národ, proměnil se v tvrdou a odhodlanou vůli, zachovat jeho odkaz, Československou republiku.      

 

Rok 1938

 

Obec: Počet domů a obyvatel:

V roce 1938 byl postaven dům Dr. Pavlíkem. Přestavbu domu prováděl Karel Štěpánek a Antonín Vitera stavěl krám. Stav obyvatelstva se udržel na stejné výši. Narodilo se 8 dětí, z toho 2 chlapci a 6 dívek. 

Starosta, obecní výbor:

Starostou obce byl Vojtěch Novák, členy Výboru byli: Karel Vrána, Rudolf Veselý, František Cizner, Jan Bělohradský, František Kubík, Václav Wasserbauer, František Vlastník, Augustin Málek, Jan Dvořák, Rudolf Dvořák, Josef Fialka, František Valchář, František Svoboda, Václav Nekola, Vilém Myslík, Otto Rokos.

Rozpočet:

Rozpočet na rok 1938 byl stanoven:

Úhrn řádné potřeby činí     44 726 Kč

Úhrn řádné úhrady činí       20 700 Kč

Schodek řádného rozpočtu činí 24 026 Kč

Je nepatrně kryt obecními dávkami, které činí celkem 1 255 Kč.

Sbírka na obranu státu:

V roce 1938 byla provedena sbírka na obranu státu, na kterou občané přispívali dle možnosti. 

Škola:

Obec zažádala o zřízení měšťanské školy a žádost byla předložena k zemskému výboru.

Kulturní činnost:

Kulturní činnost trpěla následkem státních změn a všech politických událostí.

Knihovna:

Na obecní knihovnu dán příspěvek 600 Kč.

Statistika zvířat:

Na podzim se objevila v obci slintavka, která v krátké době zachvátila většinu domácích zvířat. Koncem roku 1938 bylo v obci: 726 kusů plemenných krav a jalovic, z nichž připadá na Horní Paseky 298. Plemenných prasnic je celkem 30 kusů.

Úroda:

Úroda byla krásná. Slámy a sena bylo hojnost. Také zrno bylo velmi pěkné a mnoho. Brambory se sklízely 20.9. Začátkem září rostlo hodně hub. Ovoce bylo málo.

Přírodní zjevy:

Dne 25. ledna 1938 mezi 20. – 22. hodinou večerní a pak kolem 1 hodiny v noci byla u nás viděti krásná ,,polární záře“. Světlo její bylo tak silné, že v něm zanikly hvězdy. 

Zdravotní stav:

Zdravotní stav občanstva byl celkem dobrý. Vyskytlo se několik případů chřipky a záškrtu.

Významné události:

Rok 1938 byl bohatý na události, které se děly v našem státě a národě a mnohým věnoval pozornost celý svět.

K uctění památky prvního presidenta T. G. Masaryka zažehli 6. března hasiči ,, Masarykovy vatry“. 7. března oslavovány narozeniny T.G.Masaryka. 12. března způsobilo přivtělení Rakouska k Německu značné vzrušení. 2. 5. zemřel v Praze ve věku 72 let bývalý československý ministerský předseda, senátor František Udržal. V květnu povolán 1. ročník záložníků – tzv. pohotovost státu.

23. září vyhlášena mobilizace armády československé do 40 let. 22.9. demise vlády Hodžovy. Jmenována vláda s generálním inspektorem branné moci Janem Syrovým v čele. Min. zeměděl. A soc. péče jmenován Ing. Reich. Československo vykupuje světu mír těžkou obětí 29. září porady v Mnichově – jednáno o Československu. Odstoupeny Sudety.

5. října odstoupil president Dr. Eduard Beneš. 28. října všedním dnem pracovním. V listopadu přiznala vláda autonomii Slovenska. Utvořena strana  ,,národní jednoty“ a ,, strana práce“ . ostatní politické strany tímto odpadly nebo se spojily. Po autonomii název našeho státu: republika Česko – Slovenská.

30. listopadu volba třetího presidenta republiky. Zvolen Dr. Emil Hácha, narozen 12.7.1872 v Trhových Svinech, první president Nejvyššího správního soudu. 1. prosince jmenována nová vláda. Předsedou poslanec Rudolf Beran. Ministrem zemědělství Dr. Ladislav Feierabend, min. školství a národ. Osvěty univ. Prof. Dr. Jan Kapras. V červenci se konal 10. Všesokolský slet.

 

Rok 1939

 

Obec: Počet domů a obyvatel:

V roce 1939 prováděl Karel Lhotka nástavbu na  dům č. 80. Narodily se 4 dívky.

Starosta: Starostou obce byl Vojtěch Novák, který se vzdal úřadu starostenského a dne 26. 3. zvolen František Valchář.

Obecní zastupitelstvo:

Členové zastupitelstva: Karel Vrána, Jan Dvořák, Vojtěch Novák, František Valchář, František Cizner, Václav Bělohradský, Arnošt Tichý, Rudolf Veselý, Vilém Myslí, Otto Rokos, Augustin Málek, Josef Fialka, Rudolf Dvořák, Václav Nekola, Václav Wasserbauer, František Novák, František Svoboda, František Málek.

Rozpočet:

Obecní rozpočet na rok 1939 stanoven takto:

Úhrn řádné potřeby činí: 44 828 Kč

Úhrn řádné úhrady činí: 16 718 Kč

Schodek řádného rozpočtu činí: 28 110 Kč

Obecní dávky:

Obecní dávky za tento rok činí: ze zábav 694 Kč, z nápojů 1 200 Kč, z trhů 730 Kč.

Sbírka nár. pomoci:

V naší obci byla konána sbírka Národní pomoci při Národním sdružení a vynesla

Śkola:

Na zdejší škole dnem 1. dubna odchází do pense říd. Učitel Bohumil Sobek a zatímním říd. učitelem je stanoven p. Jaroslav Hájek.

Stravovací stanice:

V roce 1939 byla při zdejší škole zřízena stravovací stanice. 65 žáků bylo stravováno s dostali 2 867 porcí polévek. Veškerý náklad činil 1 946, 90 Kč.

Národní souručenství:

Po událostech z 15. března se státní president Dr. Emil Hácha rozhodl zařídit výbor Národního souručenství, který má za úkol soustředit všechny politické složky v jediné národní hnutí. Vedoucím v naší obci je p. Cafourek.

Uzavření školy:

Na území celého Protektorátu Čechy a Morava byly zavřeny dnem 13. září všechny národní školy pro nebezpečí rozšíření dětské obrny.

Obecní knihovna:

Obecní knihovna čítá 601 číslo a má 695 svazků. Příspěvek na ni činil 500 Kč.

Tělocvičná jednota Sokol má      členů.

Statistika zvířat:

Koncem roku jevil se stav hospodářských zvířat následovně: 592 kusů plemenných krav a jalovic, na Horní Paseky připadalo 289. Plemenných prasnic je celkem 30 kusů. Vepřového dobytka 249, koní 21, skop. D. 112.

Ceny obilí: ač všechny životní potřeby znamenají zvýšení, ceny hospodářských plodin zůstaly nezměněny, zvláště obilí.

Výkupní cena za 100 kg pšenice: 164 Kč

Výkupní cena za 100 kg žita: 139 Kč

Výkupní cena za 100 kg ovsa: 115 Kč

Výkupní cena za 100 kg ječmene: 130 Kč

Ceny zvířat:

Ceny hospodářských zvířat značně stouply. Prodávalo se pár koní až za 30-35 000 Kč. Vali 1 kg za živou váhu až 12 Kč.

Lístky:

V říjnu byli zavedeny lístky na potraviny. Rolníci (samozásobitelé) musí si u starosty obce vybírati před odjezdem do mlýna mlecí poukazy, tj. 21 kg zrní na jednu osobu na 28 dní.    

Zavedena též povinná dávka sádla z domácích porážek. Z vepře do 100 kg mrtvé váhy se odvádí 4 kg hřbetního sádla. Dávka se podle váhy přes 100 kg stupňuje.

Počasí:

Jaro 1939 bylo deštivé a chladné. V druhé polovině března padal silně sníh, místy napadlo až 1m sněhu, při tom v noci mrzlo. Rok 1939 byl celkem vlhký. Zvláště špatná byla žita, která na jaře hodně zaorávala. Letošního roku všichni hospodáři poznali, co znamená pro rolníka mořiti obilí. I podzim byl dosti deštivý. Celý říjen pršelo a brambory se těžko dostávaly domů. Začátkem prosince napadlo hodně sněhu, který působil značné škody v lesích.

Události v roce 1939:

18. ledna první schůze slovenského sněmu v Bratislavě, přítomen předseda ústřední vlády pražské R. Beran. 10. února zemřel papež Pius XI. 2. března zvolen nový papež, kardinál Pacelli, který přijal jméno Pius XII.

9. března jmenována nová vláda slovenská, předsedou prozatímní vlády jmenován dosavadní ministr školství, Josef  Sivák. V Bratislavě se pak konaly porady o návrhu slovenského sněmu na složení nové vlády. Předsedou jmenován Karel Sidar.

14. března v úterý sešel se slovenský sněm v Bratislavě. Ve 21 hodin 10 minut vyhlášen svobodný slovenský stát. Tím přestalo Slovensko býti součástí Česko-Slovenské republiky. Karpatská Ukrajina prohlásila samostatnost, byla však obsazena maďarským vojskem.

14. března jel president Hácha do Berlína ke kancléři Adolfu Hitlerovi. Přijel tam ve 22 hodin 40 minut. Ve 3 hodiny 55 minut podepsána dohoda, v níž president českého státu prohlásil, že osud českého národa a české země klade s plnou důvěrou do rukou Vůdce Německé říše. Na základě této úmluvy obsadilo německé vojsko 15. 3. naše země. Po celý den hustě sněžilo.

15. března v 19 hodin 15 minut přijel říšský kancléř do Prahy a ubytoval se na pražském hradě. Ve čtvrtek 16. března podepsal výnos, kterým se zřizuje Protektorát Čechy a Morava. Protektorem jmenován Konstantin von Neurath.

Slovenský předseda vlády, dr. Fiso žádá, aby Slovensko bylo přijato pod ochranu Německé říše. Státní president dr. Emil Hácha zřídil výbor Národního souručenství a rozpustil Národní shromáždění. 27. dubna jmenována nová vláda. Předsedou vlády je generál Alois Eliáš, který řídí také ministerstvo vnitra, min. financí je Dr. Josef Kalfus, min. školství Dr. Jan Kapras, spravedlnosti Dr. Jan krejčí, obchodu Dr. Vlastimil Sládek, dopravy DR. Jiří Havelka, veřej. Prací Dominik Čipera, zeměděl. Lad. Feierabend, soc. správy Rd. Vladimír Klumpar. Zrušeno ministerstvo národní obrany a zahraničí. Vyslancem v Berlíně jmenován bývalý min. zahraničních věcí, DR. František Chvalkovský. 1. září válečné tažení něm. Branné moci do Polska, rozdělení a zánik Polska.

V důsledku včlenění naší země do Velkoněmecké říše stalo se označení obce dvojjazyčné.

Zapsala H. Halíková                                                          Jar. Hájek

V prosinci 1939                                                                  kronikář

Revidoval 2. června 1940 Dr. Sůra

Okresní osvětový referent

 

Z výnosu ministerstva školství a národní osvěty se dne 21. října 1940, čís. 129, 247, obecní kronika obce Zahrádky uzavřena 20. listopadu 1940. Pokračování ve 3. díle.

(tato kniha obsahuje 1. a 2. díl kroniky)

  

Jaroslav Hájek, kronikář.