Rok 1899

 

Paměti městečka Trhové Zahrádky

Starobylý městys Zahrádka prostírá se po pravém břehu řeky Želivky, dvě hodiny jižně od okresního města Ledče a dvě hodiny jihovýchodně od Dol. Kralovic, ku kterémuž dominiu už od r.1848 náležel. Roku 1219 král Přemysl I. daroval ves Zahrádku kapitule Vyšehradské co náhradu za drahocenný ornát  bezprávně kostelu odňatý. I vyslal syny své Václava a Vladislava  k určení a vzkázání  tomu újezdu. Papež Inocenc IV potvrdil toto obdarování listinou ze dne 21.prosince 1245 danou. Darováním tím nabyl starý újezd Svatavin znamenitého rozšíření na pravé straně Želivky, náleželať k tomu samému darování dosti rozlehlá krajina tehdáž z velké části nevzdělaná od lesa Nelechova mezi Zahrádkou a kouty až k mezím vsi Humpolce, nyní města. Otu krajinu uzavřela kapitula r.1252 smlouvu s Jindřichem, mincmistrem v Humpolci, který se zavázal založiti v ní nové osady vesnické právem zákupním s rozdělením lánů na týž způsob jako v blízkých německých osadách na Želivsku, začež 7. a 8. léno v každé vsi jeho mělo býti, co léno od kapituly a každý z dědiců jeho přísežně před děkanem Vyšehradským vyznal, že věrnosť jako man kostelu po všechny časy zachovávati bude, ale právo soudní nad lidem že jen sám mincmistr na čas svého živobytí má a po jeho smrti právo ustanoviti na kapitulu spadne. Co se sedláků týče měli býti po pět let  ode všech dávek osvobozeni, šestý rok pak odváděti desátek ze žní čtverého druhu zrna obilního jedenáctým rokem počínaje měl každý rolník na den sv. Martina z lánu mimo desátek zaplatiti čtvrť hřivny stříbra. Darování Zahrádky stalo se za probošta r.1203-1237 Arnolda, příbuzného krále Přemysla; týž probošt Arnold založil v Zahrádce farní kostel sv.Víta, jakž na jiném místě se prokáže. Proboštové Vyšehradští drželi totiž od kapituly Zahrádku skoro stále v nájmu; jejich snahou povýšena ves Zahrádka na město s obyčejnými právy městskými ano okolí zdejší oblíbili sobě tím způsobem, že zde s nemalým  nákladem na vrchu Kokorverku i hrad vystavěli, na němž často bydleli. Později povstala rozepře  mezi kapitulou a probošty o Zahrádku, následkem toho byl r. 1348 probošt Jindřich z Lippé město Zahrádku s příslušenstvím kapitule navrátil. Nicméně přeli se později probošt a kapitula o Zahrádku znovu, až r.1376 z rozkazu císaře Karla podali se na přátelský rozsudek arcibiskupa pražského Jana, který vypověděl, že mimo jiné zboží též Zahrádka, hrad s městečkem Zahrádkou a se vsemi Bělou a Bělčicí jsou a byly děkana a kapituly, aniž proboštovi příslušelo na ně jakékoliv právo, toliko aby děkan a kapitula vyplatili proboštovi 200 kop grošů za stavby vykonané od něho a jeho předchůdcův na zámku v Zahrádce. Od té doby tvořila Zahrádka obedienci kanovnickou, kterou držel Konrád z Veselé, děkan i s právem podacím kostela Zahrádeckého. Svolilť r.1377 dne 19.října , aby zdejší farář Šimons Řevnickým Tomášem o fary se směnili. Děkan Konrád byl r.1379 děkanství zbaven proto, že se přidržel papeže Avignonského. Zahrádku držel od r.1388 až do 1399 Jan Sádlo ze Smilkova, kanovník Vyšehradský a probošt u Všech Svatých. Týž dal svolení, jako patron k následujícím změnám: r.1391 farář zdejší Tomáš směnil se o faru s Noutonickým Herrmanem a tento r.1395 s načeradským Petrem, po smrti pak toto podal Jan, kanovník, na faru do Zahrádky svého bratrovce Chválu ze Smilkova. Tu již se blížily rozbroje husitské, které r.1420 kapitulu Vyšehradskou všeho zboží zbavily a r.1436 zapsal císař Zikmund Zahrádku tak, že jako jiné statky v okolí té kapitule náležící rytíři Mikoláši Trčkovi z Lippé. Bohatí Trčkové, sídlící na hradě Lipnici, později na Ledči, drželi Zahrádku až do roku 1634, kdež rod jejich, tenkráte hraběcí, vymřel. Veškeré jejich statky připadly královskému fisku a od toho koupila Zahrádku r.1636 Marie Monika roz. z Waldsteina na Nové Vsi a Ovčářích, choť Bedřicha Švihovského z Reisenburka, zemřelého 1654. Marie Monika Švihovská z Waldsteina  prodala r. 1669 Zahrádku Matouši Ferdinandovi z Bilenberka, opatu Břevnovkému a arcibiskupu pražskému, který je svému klášteru Břevnovskému odkázal. Klášter držel Zahrádku do roku 1707, kdež opat Otomar Zinik prodal toto odlehlé zboží hraběti Trautsohnu za 28000 zl. koupiv za to Kladno pro svůj klášter.  Desky Zemské quat. 395 u.28.).

 

Složení obecního zastupitelstva:

Volbou ze dne 10.IV 1899 zvoleni:

Starostou p.František Valchář, mlynář v Zahrádce,

I.radním p. Frant. Rokos, obchodník v Zahrádce,

II.radním  p. Bohumír Brýdl, truhlář v Zahrádce,

II.radním p. Jan Bašta, rolník z Hor. Pasek.

členové výboru:

Felix Barta, farář v Zahrádce,

Jaroslav Hájek, učitel v Zahrádce,

Dr.Frant. Jetel ze Zahrádky,

František Bělohradský, soused v Zahrádce,

František Dvořák ,  soused v Zahrádce

Frant. Ságl,  soused v Zahrádce

Jos. Fialka,  soused v Zahrádce

Karel Pokorný, hostinský v Zahrádce,

Karel Ryšavý, soused v Zahrádce,

Frant. Rojka, provazník v zahrádce,

Josef Valchář, řezník v Zahrádce,

Ant. Rýdl, rolník z Horních Pasek.

Volba potvrzena v květnu téhož roku.

na místo odstěhovavšího se p.Dra.Fr. Jetela nastoupil náhradník p.Václav Cafourek a jelikož ten odstěhoval se do Ameriky, dosedl na místo  jeho 2.náhradník p.Ant.Rýdl, krejčí v Zahrádce.

Rozdělení Funkcí: za starostu chudých zvolen p.Frant.Valchář,

zdravotní komisse: Frant.Záviška a Boh.Brýdl,

komisse k vedení pamětní knihy:Felix Barta, Boh.Brýdl, Jar.Hájek

úřednictvo: tajemníkem dosazen Adolf Krystupek,

policejním komissařem p. Karel Ryšavý.

Služebnictvo: strážníkem Ant.Samohel, lesní hajní: Josef Olišar, Josef Suška, Jos. Fialka.

Činnost zastupitelstva obecního:

Městská rada odbývala  v r.1899 schůzí 9 a tolikéž obecní výbor.

Starosta p.Frant. Valchář a p. Boh.Brýdlem zastupoval obecní zastupitelstvo při komisionelním řízení ohledně přiškolení se Vosin ke škole Zahrádecké 26/10 1899 a podruhé zastupoval obec starosta při sletu Sokola v měsíci červenci 1899, potřetí zastupoval obecní zastupitelstvo p. Boh.Brýdl při sjezdu samosprávných úředníků v Hoře Kutné dne 4.XII.1899.

 

Důležitá usnesení a jak byla provedena.

1.v ohledu vnitřní správy: Usneseno zrušiti bytování a placení stravy chudým po domech a stanoveno zaopatřovati je v chudobinci společně. K návrhu p. Boh.Brýdla přijat jednací řád, jenž opsán ve zvláštní listině. Povolena koncese hostinská panu Fr. Maslíkovi 8/10 99. Odmítnuta žádosť na výčep lihovin p.Adolfu Šmolkovi 19/11 99.

 

2. V ohledu finančním ustanoveno platiti ponocného z důchodu obecního, kdežto dříve platilo se po číslech, vypůjčeno ku krytí výloh, any přirážky obecní okresním výborem schváleny nebyly pro r.1899, 900 zl. z občanské záložny v Zahrádce a přijat rozpočet pro rok 1900.

 

3 V ohledu hospodářském: podniknuta stavba chudobince v ceně 2925 zl., pronajmuty pastviny za 78 zl., koupen les za  285 zl., nájemné strženo  z polí a luk 704 zl 90 kr., z lesa vytrženo 870 zl. 86 kr., uznáno právo vlastnické Janu Roškovi č.134 na pozemcích č.par.900/9 u Zahrádky a mamželům Josefu a Marii Štěpánovým č.86 na pozemek č.kat.900/10 a 851/2 od obce Zahrádecké v r. 1883 odkoupené.

 

4. V ohledu komunikace: počato s regulací potoka Zahrádkou tekoucího od č.p.21 k 19. tím, vydlážděn a po stranách zdmi opatřen, zlepšena doprava poštovní tím, že postaráno o poštu povozní, kdežto dříve chodil posel do Ledče pěšky.

 

5. V ohledu veřejného pořádku zakročeno v r.1899 třikrát.

 

6. v ohledu zdravotním: zdravotní stav obyvatelstva byl v r.1899 uspokojivý, nakažlivých nemocí nebylo a pro případ epidemie zřízena v chudobinci nemocnice. Obecním úřadem bylo hleděno přísně k tomu, by na dvorech hospodářů čistota zachována byla, by vytékající voda v nádržkách zachycována a k účelům hospodářským využívána byla.

 

7 Věci vojenské: v roce 1899 odvedeno bylo 9 mužů z 53 stavivších branců. Odvod odbýván 7.m.dubna, při čemž obec zastupoval p.K.Pokorný, domobranců bylo bytem v Zahrádce 12, vojenské kassy zaplaceno 2 zl.

 

8 Co se týče domovské příslušnosti, nelze určitě stanoviti, kolik cizinců v místě se nachází  a kolik příslušníků domácích v cizině se nalézá. Hnanecké výlohy obnášely přibližně 84 Korun.

 

9. Chudinství: Náklad doma…

Podpory stálé…..580 Kor.

Podpory dočasné ….170 K

Příspěvky na byt …..304 K

Náklad na příslušníky v cizině žijící   104 K

Různé výlohy na zachování budov       40 Kor.

                                                       Celkem 1198 Kor.

 

10. Volby: v r.1899 byly vykonány volby do okresního zastupitelstva. Za obec Zahrádeckou zvolen byl p.Frant.Rokos.

 

11. Političtí úředníci: r.1899 byl c.k.okr. hejtmanem p.Adolf Fischer, c.k.soudce Czech – starosta okr. výboru Jos. Kolář z Rochánova.

 

B.Škola.

Složení místní školní rady v.r.1899. Předseda: Frant.Valchář, mlynář v Zahrádce, za Zahrádku p.Karel Pokorný a Ant.Hájek, za obec Sněť p.Jos.Novák, za Dol.Rápotice Václav Červenka a za obec Ježov Josef Jaroš. Školním dozorcem p.Karel Pokorný.

Složení sboru učitelského: p,Antonín Novotný, řid.učitel, Jaroslav Kliška, Jaroslav Hájek, Adolf Pokorný a Václav Peca, učitelé. Industriální učitelkou pí Marie Brýdlová.

Okresní škol.rada častěji naléhala, by se místní školní rada postarala o novou školní budovu.Rozpočet místní školní rady týkající se obce Zahrádky činil pro rok 1899…………. Statistika žactva v r.1899………..

 

C.Církev

Farářem místním byl toho roku p.Felix Barta, kaplanem p.Edvard Stoch. Roku 1899 byl přičiněním p.faráře a sbírkami osadníků vymalován místní chrám Páně, znovuzřízen hlavní oltář a postranní oltáře opraveny.

 

D.Spolky.

1.Sbor dobrovolných hasičů počtem 35, Řemeslnicko-rolnická beseda s počtem 109 členů, Pěvecko-čtenářská jednota s počtem 65 členů.

 

Tím rok 1899 ukončen.

 

 

Rok 1900

 

Složení obecního zastupitelstva bylo totéž jako roku předešlého.

Činnost zastupitelstva obecního:

Městská rada odbývala 9 schůzí, obecní zastupitelstvo 5. Dne 4.dubna odbývala se v hostinci p.Karla Pokorného schůze lidu ohledně zavedení trhů v městečku Zahrádce. Schůze týkala se obyvatelstva a lidu venkovského. Před tím dne 11.února odbývala se schůze s tímtéž programem pro občany Zahrádecké v městské radnici. Důležitá usnesení: Pozván byl do Zahrádky pan zeměměřič Doubek z Čechtic, aby odměřil všechny obecní pozemky a zjistil tak, kde co jest od obecních pozemků odoráno a k polím jednotlivců připojeno. Práce s tím spojená obnášela tuto částku:

panu inženýrovi ………………….1230 Kor

Čenku Brzoňovi za 662 mezníky á 50 hal …………331 Kor

Josefu Dvořákovi za 279 mezníků a 60 hal ……….167 K 40 h

Povozníkům: Václavu Rojkovi., kterýžto odvezl 514 mezníků ……..61 K 68 h

Františku Beladovi, jenž odvezl 236 mezn. …..28K 32h

Tomáši Rýdlovi za zakopání mezníků denně 1 K 20 h…………60 K 90 h

Františku Dvořákovi co pomahači od obce vyslanému denně1 K60 h……66 K40 h

Františku Sádlovi za tutéž práci…………..66 K40 h

Františku Rojkovi za tutéž práci…………...32 K                                                       

                                            Celkový náklad činil                2044 K 10 h

 

Dne 10.března povolena byla Josefu Kluchovi z Horních Pasek živnost hostinská a tatáž panu Antonínu Tumovi v Zahrádce dne 8. července.

 

Ku krytí všech těchto a jiných výloh zavedeny byly 46% přirážky.

V ohledu hospodářském :Nájemného z obecních pozemků a luk strženo jako roku předešlého. Za dříví z lesů…………………………….2716 K72 h

                   Nájemné z honitby………………………131 K

                   Za staré stromy u silnic…………………150 K 20 h

                   Za ovoce z višňových stromů…………..52 K 40 h

                   Za stlaní z obecních lesů                       657 K 28 h

Komunikace obecní: Podniknuta byla stavba lepší a sjízdnější cesty od Křížné studánky k Zahrádce, kteráž toho roku nedokončena.

 

Zdravotní dozor: Nařizováno od zdravotních orgánů zříditi vodovod od, Křížné studánky, který však pro přílišný náklad a jiné naléhavé výdaje nemohl býti uskutečněn.

 

Věci vojenské: Roku toho dostavilo se k odvodu v Ledči 13 mužů, z nichž bylo odvedeno sedm. Obec zastupoval pan František Rokos.

 

Chudinství: Náklad na chudinství s malými odchylkami jako roku loňského.

 

Poslední záznamy v pamětní knize obecní jsou z roku 1900. V době pozdější až do r. 1927nebylo v pamětní knize zapisováno a proto dodatečně zaznamenávám, co jsem zjistil z jiných místních kronik aneb co bylo uchováno v paměti lidu.

 

 

Rok 1901

 

 V tomto roce vykonáno celkem 11 schůzí městského zastupitelstva. Pan A. Kryštůfek vzdal se místa obecního tajemníka. Na jeho místo ustanoven obecním zastupitelstvem pan Jar. Hixa z Kutné Hory.

Vysázeny byly Hrby lesní kulturou. Potok tekoucí městečkem a studny byly opraveny.

V prosinci zvolen místním tajemníkem pan Aug. Kostka, zdejší obchodník. Ve Vídni zemřel továrník Frant. Hájek, který domohl se majetku a své vlastenecké smýšlení dokázal, že své rodné obci odkázal pro chudé občany 2000 K. Rovněž chudým školním dítkám zdejší obce odkázal na školní potřeby 2000 K ve způsobě "Hájkovy nadace". Samoty Vošiny byly přiškoleny k Zahrádce.

 

 

Rok 1902

Schůzí městského zastupitelstva bylo 6. 12.6. zvolen starostou obce pan MUdr.Jan Provazník. Začalo s skácením lesa "Hájku."Vydraženo bylo 200 buků. Osada Horní paseky přiškoleny k obci Rejčkovu.

 

 

Rok 1903

 

Všech schůzí obecního zastupitelstva a obecního výboru bylo 9. Na stavbu národního divadla v Brně přispěla obec na vyzváni okresního výboru v Ledči obnosem 300 K. Částka tato uhražena sbírkami a výtěžkem divadel. Silnice k Humpolci osázena byla nad Zahrádkou višněmi. Výdaje vzniklé pohoštěním kněze, učitele, starosty a jiných o pouti u Křížné studánky uhrazeny byly takto: hostinský přispěl 6 K, uzenář 1 K, kolotočník 1 K, kramáři 40 h, menší kramáři 20 h, a za čepování lihovin byl zaplacen poplatek 1 K.O pouti v Zahrádce vybírán poplatek za místa za "nůši" 10 h, obuvníci platili 20 h.

Obecní zastupitelstvo se rozhodlo vypůjčit 90.000 K, z kteréžto částky se má postaviti: škola, vodovod, 2 rybníky, silnice k Rejčkovu. Úroda byla velmi slibná. Právě přede žněmi 19. července přihnaly se o 4. hod. šedé mraky a kolem 7 1/2 hod. spustily se kroupy s rychlostí nevšední, že okna byla vytlučena. 10 minut řádilo krupobití a zničilo všechnu úrodu zdejší obce.(Kroupy byly velikosti holubího vejce). 2. září v poledne vypukl oheň v Kozí ulici u Krupičky č. 34. Požár zničil celkem 9 chalup.

 

 

Rok 1904

 

Obecní starosta pan M. Udr. Jan Provazník resignoval. Obecním starostou zvolen pan František Dvořák. Obecní strážník pan A. Samohel zemřel. Pohřeb byl vypraven na útraty obce. Nástupcem jeho stal se zet Adolf Bukvář, jenž vzat do služby na zkoušku na 1 rok. Schůzí městského zastupitelstva bylo celkem 8.Osvětlení za noční doby postaráno zřízením svítilny na "Pohoří" u Bartáků a v kozí ulici u Rýdlů.

Úroda utrpěla velkým suchem. V červnu a v červenci vůbec nepršelo. Teplota stoupla až na 30º-40º C.Obilí zaprahlo, zrálo předčasně. Prameny vyschly stav vody v Želivce velmi nízký.

 

 

Rok 1905

 

Dle zápisu v protokole o schůzích městského zastupitelstva konáno celkem 11 chůzí městského zastupitelstva a obecního výboru. Polním hajným ustanoven Vojtěch Šmolka  František Cizner za měsíční plat 10 K.

 

 

Rok 1906

 

Definitivním tajemníkem ustanoven Augustin Kostka, obchodník v Zahrádce a Adolfu Bukvářovi uděleno místo (definitivní) obecního strážníka. Za službu obci dostával ponocný ročně 110 K. 4. října zemřel občan Fr. Coufal ve věku 99 let. Průtrže mračen jež udělaly zvláště na Benešovsku velké škody, i u nás byly provázeny neobyčejnými bouřemi.5. června uhodilo do chalupy Nápravníkovi na Horních pasekách a blesk zabil krávu v chlévě.

V tomto roce konána Hasičského sboru a Řemesnicko-rolnické besedy oslava M.J. Husa a 15. července oslava nejlepšího našeho novináře Karla Havlíčka Borovského.

Les Hájek dokácen. Dal krásné stromy, jichž užito i na trámy zdejšího mostu.

 

 

Rok 1907

 

jaro tohoto roku bylo velmi studené. Velké zimy trvaly v dubnu. Osení i tráva nerostla, noci zvlášť byly chladné.Ve vyšších polohách (na Pasekách) sníh vyležel obilí. Květen byl teplejší, ač ne jako jindy. Ochlazení bylo vykládáno slunečními skvrnami. Bylo počato se stavbou silnice k Ježovu. Peníze poskytl okresu stát jako pomoc na krupobití v roce 1903.

 

 

Rok 1908

 

60tileté panování cís. Františka Josefa I.měly připomínati občanům akáty, zasázené na Pohoří podél potoka.V tomto roce byl též zregulován potok městečkem tekoucí.

Suché léto zničilo píci pro dobytek i obilí. Vody v řece bylo málo, mlynáři nemleli. začali jakési přípravy ke stavbě nové školy. Hornopasečtí se právě odškolili k Rejčkovu a naše obec na rejčkovskou má školu zaplatiti 3.600 K. Počet dětí školy zahrádecké klesl, takže zrušena 5. třída. Přestavbu a přístavbu školy provedl stavitel pan J. Šilinger z Ledče za 37.000 K. Stodola a chlév staré školy byly zbořeny. 8. října začalo  se vyučovati v nové budově (4.třídy v I.poschodí, 1 třída, 2 kabinety, sborovna a byt pro třídního učitele v přízemí)

Členové místní školní rady byli: Fr. Dvořák, E. Ullrich, kaplan admin., Fr. Valchář, Ant. Dvořák, Bohumil Brýdl, Jan Popek, MUDr. Jan provazník, Alfréd Brýdl, Josef Váňa.

 

 

ROK 1909

 

Na úhradu stavby školy prodala obec školní pole v Přívratech a louku u řeky pod mostem t. tzv. "Kantorku."

Na Ježovsku vypukl v lese oheň, který byl udušen přispěchavšími občany záhradeckými. Stromky ovšem byly zničeny.

Rok byl většinou deštivý a chladný. Zvlášť jaro bylo vlhké. Úroda byla velmi pěkná, ale drahota stoupla. Dokončena byla silnice k Ježovu.V prosinci zemřel zdejší děkan p. Josef Jánský, oblíbený kněz, o čemž svědčilo, že se pohřbu zúčastnilo 20 kněží a 40 učitelů. Obec zavádí nápojovou dávku z lihovin, by se uhradil dluh na stavbu školy 

31.000 K.

 

 

Rok 1910

Rok byl deštivý, časté povodně způsobily mnoho škody. Obecní zastupitelstvo koupilo novou ohnivzdornou pokladnu. Místo u řeky zv."U obecní louky" určeno obec. zastupitelstvem za koupaliště. V dubnu byli pokousáni místní psi vzteklým psem, pročež museli býti všichni psi utraceni.

 

 

Rok 1911

Velká průtrž mračen odnesla most na Trnavce pod Křelovicemi a rozvodnila Želivku, jež zaplavila louky bahnem. Prudký liják poškodil velmi pole. Léto bylo suché, zcela bez deště. Stav vody v Želivce velmi malý. V Ústí nad Labem bylo vidět kámen s nápisem nad hladinou vodní: "Až mne spatříš, zaplač!"   Za suchem přišla drahota.

Dosavadní řídící učitel pan Antonín Novotný po 20tiletém působení v zahrádce odešel na odpočinek. Na jeho místo ustanoven uč. p. Jaroslav Hájek.

30. června se utopil 14tiletý chlapec Jaroslav Pipek. Skokem ze skalky pádem na břicho se omráčil a utonul.

Obec prodala les Milešovku vrchnosti Auresperkovi.

 

 

Rok 1912

 

V únoru zemřel obecní tajemník pan Aug. Kostka. Byl velitelem hasičů a svým energickým a charakterním jednáním si získal vážnosti a úcty všech, kdož jej znali. V dubnu se utopil pan Čeněk Olišar, obuvník (příčina snad nevyléčitelná choroba.)

Obec dala přestavěti kapličku u Křížné studánky.

Rok byl dosti úrodný. Velké deště škodily zvlášť zdejšímu panu Fr. Valchářovi při stavbě vodní turbiny (v ceně 80.000 K.)

Poněvadž počet dítek školou povinných vzrostl bylo opět vyučováno a 5ti třídách.

(5.tř. pobočka)

 

 

Rok 1913

 

V červenci zemřel v Jiřicích p. Petr Halík, říd učítel, zdejší rodák. Svou činností vychovatelskou a hudební získal si popularity. V říjnu zemřel otravou zdejší mlynář pan Fr. Valchář, bývalý starosta a velitel hasičského (spolku) sboru, svobodný člověk.

 

 

Rok 1914-1918

 

Mocenské postavení Srbska na Balkáně po r. 1912bylo trnem v oku Rakousku, jehož bojovnost krotí Německo, dosud nepřipravené.

Německo má na zřeteli Anglii a Francii, chce s nimi zápoliti o primát na moři, v průmyslu a obchodu.

Přípravy Rakouska a Německa pokročily, vše nasvědčuje, že jsme před velkými událostmi.

28.června atentát Sarajevský dává Rakousku záminku k válce. Zakročuje tak přísně proti Srbsku, že není jiného východiska než válka.

26.června mobilizační vyhláška oznamuje začátek války.Většina mladých mužů (do 36 let)povoláno do zbraně. Oheň založen.Německo mobilizuje proti Rusku a vypovídá mu 1. srpna válku, 3. srpna Francii.Německo nerespektuje neutralitu Belgie a proto vypovídá Anglie a Japonsko válku Německu. Německo s Rakouskem zůstává osamoceno. Itálie nejsouc vázána trojspolkovou smlouvou k válce útočné, zachovává neutralitu. Bulharsko s Tureckem bojuje po boku Rakouska a Německa.Řecko zůstává neutrální, Rumunsko se připojuje k trojdohodě.

Počátek války pro Němce byl šťastný. Zdálo se všeobecně, že Francie v několika týdnech úplně podlehne. Francie však mocným náporem poráží v Rusku voje německé a rakouské, čímž na čas Rusko zachráněno. Němci jsou nuceni odvolati část vojska na francouzském bojišti a vrhnouti se na ruskou frontu. Tím byla oslabena posice proti Francii, takže postup německého vojska na Marně mění se v úplnou porážku Němců.Zdálo se, že boj bude brzo skončen vítězstvím dohody.Ruská vojska jsou až před Krakovem na Slovensku.Předtím Rakušané vyhnáni ze Srbska, ale rozhárané poměry v říši ruské, špatná péče o armádu pomáhají Mackensenovi květnu roku 1915 prolomiti Ruskou frontu u Gorlice a hoditi ruská vojska až do území Ruského.(Kovno,Grodno)

Téhož roku Bulhaři a Rakušani drtí hrdinný odpor Srbů.Obsazují Srbsko svými posádkami složenými i ze starších vojínů.(do 42 let)

Litice války žene se dál, boj zuří i na jihu- mezi Itálií a Rakouskem, kde Conrad z Hötzendorfu chce Itálii připraviti osud Srbska.Brusilov svým průlomem rakouské fronta u Lucku zachraňuje Itálii, vítězný postup rakouských vojsk v Itálii zastaven.Němci marně se tříští o Verdeen.Jen Rumunsko podlehlo a bylo okupováno. Odpykává svou nerozhodnost.Tak i Itálie mohla připojením se k dohodě v roce 1914 rozhodnouti válku nejdéle v roce 1915.

Jak jsme se chovali.

 

Nástup k plukům našich mužů svobodných i otců rodin byl náležitý, ale bez nadšení, všeobecnou trpkostí provázený.Nebylo u nás příčin k nadšení. Posměšné popěvky. ironické výkřiky dávaly najevo skutečnou náladu českých vojáků.U pluků pátráno po sokolských legitimacích. Obětí proti Rakouského smýšlení stal se i náš příslušník Antonín Martinů, který jako politický podezřelý (Sokol) špatným zacházením a náležitým neošetřením zemřel. České pluky posílány proti Srbům, Rusům a náladu vyjadřuje český voják písní:Červený šátečku pěkně se toč my jdeme na Rusa nevíme proč…atd.Toto hnutí bylo živelné. I u nás v obci všichni občané(až na malé výjimky) byli rusofilští. Byl to výsledek pokrokové školy, pokrokových organizací a korporací českých.

 

Vůdcové národa zvedají hlavy, ač ne všichni.

By to především T.G. Masaryk, bojovník za poctivost a ,mravné zásady národa, který se nebál se postaviti i proti celému národu vlastnímu, byl-li přesvědčen, že tento šlape pravdu. Masaryk vidí lid, jak nutí přímo vůdce, aby jednali a proto vstoupil do řad protirakouských. Odchází do ciziny, informuje se o situaci u jiných států, nevrací se ,aby ho neuvěznili jako ostatní jeho druhy

Čechoslováci v cizině hned na počátku války vstupují do vojska dohodového.Slavný historik A.Denis stojí v popředí naší propagace v cizině. V Rusku naše snahy narážely. Carské Rusko jen slibovalo. Hnutí v Rusku vzalo však na se ráz vážný, jakmile se Masaryk postavil v čelo tohoto hnutí, maje k ruce neúnavné a mladé druhy: dra Ed Beneše, a Slováka vědce dra M. R. Štefánika.

Dne 6. července 1915 u příležitosti 500letého upálení M. J. Husa, Tomáš Garygue Masaryk spolu s A. Denisem vypovídají Rakousku v ženevském sále informačním boj na život a na smrt.

Masaryk zdůrazňuje před celým světem, proč se chápe meče, jak chce Rakousko zničit Čechoslováky a jak na základě lidskosti je nutno se bránit. Náš boj nebyl žádným násilím na Rakousku, bylo to odhodlání podobné jako když svého času Husité zvedli meč na obranu svého náboženského přesvědčení. Tvořily se legie.Naši zajatci dobře poznali hlas toho, kdo je zval do boje. Znali ho již předtím a proto věří mu i nyní, zahazují nenáviděné kabátce rakouského zajatce a s pýchou a odhodláním berou na sebe uniformu vojáka Československého.

Jak v organizování boje sešli se Masaryk, Beneš a Štefánik, tak i pod prapory odboje sešli se Čechoslováci, aby společným dílem, společnou krví za vlast prolitou dokázali světu, že nejen Čech otřásá se své šíji ujařmení, ale i ten Slovák, maďarskými pány tolik posmívaný a odstrkovaný.

Čechoslováci byli svědky svržení špatného režimu carského, byli svědky, jak ruský národ opouští bojiště a obrací zbraně proti sobě navzájem. Vybíjel se tu ruský bol nahromaděný v lidu starou vládou, bol, který naráz zachvátil celý národ. Naší legionáři chápou situaci, nechtějí se míchati do poměrů národa, žádají přepravení na jiné bojiště protirakouské- do Francie. Vůdcové legií vidouce, že mají býti zaskočeni, chápou se zbraně proti sovětům a s mečem v ruce obsazují sibiřskou magistrálu, aby mohli bezpečně dopraviti Čechoslováky do Vladivostoku. Čechoslováci za hranicemi docílili, že dohoda uznává samostatný československý stát, přijímá legionářskou armádu jako vojsko československé. Národní rada československá uznána v Paříži za představitele budoucího Československého státu.

Ale ani Čechoslováci doma nesložili ruce v klín.Vzpamatovavše se z prvního ustrnutí, doslechnuvše se o práci Masarykově za hranicemi, chápou se někteří práce. Šlo to těžko. Obavy před policajtskou vládou a pak různí patrioti česko-rakouští nutili k největší opatrnosti.

Přesto tajnému spolku Mafii podařilo se navázati styky se zahraničím, mají svoje lidi i u vyšších úřadů rakouských. Tak vlastizrádní Čechové věděli o každém chystaném kroku dříve, než vláda přikročila k jeho provedení.

Vědělo se, jak starý císař nenávidí vše, co české, ale přes to nadřízené úřady nestačili působit např. na učitelstvo, aby vychvalována lidu byla spravedlnost, schopnost vladařská, láska ke všemu možnému. Učitelé(ač jich bylo málo vojny prosto-v Zahrádce učil říd. uč. Jar. Hájek a učitelka sl. Marie Chábová 5tříd) byli zaměstnáni rekvisicemi obilí, kovů, soupisy osevů, aprovisačními pracemi a možno říci, že v našem okolí ani jediný čin nesvědčil o tom, že by se zapomněli a skutečně svého postavení využili v neprospěch občanstva.

Též válečné půjčky sháněny opět lidmi státu podřízenými (úřed., učit., lékaři).

V r. 1916na podzim zemřel císař František Josef I. a nastoupil další zatíženec habsburského rodu Karel. Ze začátku pokusil se chránit, co se dalo. Svolal sněm, udělil amnestii uvězněným politikům, ale k dalšímu se mu nedostávalo vůle ani schopností a řítí se dále se svým trůnem po nakloněné ploše.

V celé říši jevil se nedostatek potravin a surovin vůbec, nezdolnost německá se také lámalo a v r. 1918 již volá vláda ty, které dříve věznila, aby Rakousko zachránili. Vlastizrádci českoslovenští měli zachraňovat Rakousko! Jaká to ironie!

Nový svět v čele s Vilsonem a jeho zásada sebeurčení národů rozhoduje o vítězství Dohody vůbec. U nás přes všechen nedostatek potravin je radost z rostoucích. Čechoslováků v cizině i v Rakouském parlamentě, z něhož naši poslanci mluvili k našim vůdcům zahraničním,-radost z povolání českých spisovatelů s Jiráskem v čele k národu,- to vše věstilo blízké uskutečnění tužeb celého národa. (Jiráskův projev předložen i obecním úřadem. Souhlas(s tímto projevem) městského zastupitelstva učiněn ve chůzi dne 6. června 1917).

Veřejné hospodářství v obci aprovisační komise (V. Stýblo, farář, M. Udr. Jan Provazník, Jar. Hájek, říd. uč., E. Herman, obch., později rozšířena o J. Kopeckého a Alfreda Brýdla)

I v naší obci činěny k válečným účelům sbírky kovů.

Tak v r. 1915 sehráno:6 lžic, 1 víčko od džbánu (cín), 2 lžíce (tombak), 5 kusů penízů (měď), 1 zvonek od hodin, 4 hořáky (mosaz), 1 knoflík od dveří (mosaz), 2 kovové nábojky do pušky.

Později z kostela vzaty částečně píšťaly varhan, 2 zvony, a zvonek ve školní budově.

 

Za války nastala drahota nejen potravin, ale i jiných věcí.

Před válkou stál:     1kg rýže         0.48K, po roce      4 K

                                               1kg kávy        3.60 K, po roce     4.80 K

                                               1kg mýdla      0.72 K po roce      3.00 K

                                               1kg jáhlí         0.36 K po roce      1.80 K

                                               1kg cibule      0.24 K po roce      1.60 K

                                               1 kg česneku 0.50 K po roce      2.20 K

Kg másla stoupl z 2 K  na 6 K, maso mělo cenu 3x větší než dříve. S obilím by se byl dál nekalý obchod, kdyby nebyly vyhlášeny maximální ceny. Pokud mužové dleli na bojišti, museli ženy s dětmi a starci všechny polní práce obstarávat. V nejnutnějších  případech dostávali rolníci na práce zemědělské dovolené. Dozor nad správným hospodařením na polích prováděly žňové a seťové komise, jež dbaly, by žádný pozemek nezůstal ležeti ladem. Pro armádu byly rekvirovány potraviny.

 

 

Blížil se 28. říjen 1918. Vojsko bylo již naprosto demoralizováno. Sbíhalo od pluků, vojáci skrývali se v lesích, na samotách a čekal na konec války.

Vláda byla vyčerpána. Neměla ani tolik moci aby náš převrat 18. října nějak ztěžovala.

Zpráva o převratu přišla do zahrádky ráno 29. října 1918. Ihned odstraněni nadšeně orli. Jen místní poštmistr nedovedl se orientovati a nechtěl s budovy poštovní shodit orla, dokud nepřijde rozkaz od úřadů. Pak šli mnozí do Ledče, kde řečníci nabádali ke klidu a vysvětlovali pojem svobody. 30. října přihlásilo se Slovensko k národu československému a Sokolstvo a Děl. Těl. Jed. zaručující první bezpečnost, než se vrátí organizované vojsko z Itálie a Francie.

Na podzim v r. 1918 řádila též u nás v Zahrádce epidemie chřipková, které podlehlo mnoho lidí.

 

 

Rok 1919

 

Na jaře 1919 založena byla v Zahrádce Těl. jednota Sokol zásluhou bratra Karla Wasserbauera, prvního náčelníka, zdejšího rodáka (t.č.dám. krejčího v Paříži). Prvním starostou byl zvolen místní lékař M. U. Dr. Jan Provazník. Sokolským odvodem uznaný br. Vostrý hlásil se dobrovolně do armády čs., která v tomto roce hájila slovensko proti vpádu Maďarů.I jiní naši příslušníci zúčastnili se osvobozovacího boje na Slovensku. (Karel Novák, Jan Veselý, Václav Novák aj.)

18. dubna 1919 vzdal se úřadu starostenského pan František Dvořák, který úřad ten zastával po 15 let. Při volbách do Nár. shromáždění obdrželi socialisté as 50%, občanské strany byly v menšině. (Kandidovaly: soc. demokraté, čs. social., nár.demokraté, republ.,a lidová strana)

Před tím provedeny volby v obcích. V Zahrádce zvítězili socialisté a starostou zvolen pan Jos Vrána, rolník v Zahrádce(za stranu soc. demokratů), náměstkem zvolen pan Karel Fialka, rolník v Zahrádce(za sdruž. strany občanské)Boj předvolební byl prudký, ale nevyjel z obvyklých kolejí. Společenský život ovšem velice utrpěl. Sociální demokraté založili konsumní družstvo. Místní obchodníci tím utrpěli, neboť nemohli si zboží nakoupit , kdežto konsumy dostávaly příděly. Národ. social. založený konsum, jejž vedl pan Fr. Rýdl, obchodník v Z., zanikl velmi brzy.

V létě odstěhoval se do Potěh zdejší farář pan Václav Stýblo, všeobecně oblíbený kněz pro svoji snášenlivost. Působil zde 10 let. Administrátorem a pak farářem ustanoven pan Emanuel Ullrich, kaplan místní, jenž zde působil od r. 1904.

Skoro všichni vojáci vrátili se domů. Práce nebylo a v obci nastala velká nezaměstnanost. A občané zvyklí lát Rakousku, dvojnásob při jakémkoli nezdaru odsuzovali republiku a její zřízení. A tak nespokojenost s přítomností zaháněla i mnohé rozvážné občany do tábora republice a demokracii nepřátelského.Následek: politické přesuny, lidé přebíhali ze strany do strany často jen ze sobeckých zájmů, zcela nízkých. (prospěch,ješitnost)

Vzdělávací spolek Trhová Zahrádka v Chicagu, složený z našich krajanů, zaslal 2.000 Kč pro školu a 2.000 Kč pro chudé. Tytéž obnosy obdržely i obce okolní.

 

Přirážky na rok 1919 byly        140%(k přímým daním)

                                   1920 byly        140%

                                   1921 byly        240%

                                   1622 byly        750%

                                   1623 byly       

                                   1624 byly       

                                   1626 byly        344%

                                   1627 byly        336%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tuto část kroniky přepsala Tereza Kubíčková

 

Rok 1928

 

Události

Zdejšího občana Čeňka Brzoně, mistra kamenického, stihlo na jaře neštěstí. V týdnu zabili se mu dva synové. Prvý zaměstnán byl u svého otce. Večer při jízdě na kole z Hněvkovic k Ledči narazil hlavou na sloup telegrafního vedení tak nešťastně, že nenabyv vůbec vědomí, zemřel v nemocnici, kamž byl ihned převezen. Druhý syn, absolvent sochařské  školy v Hořicích, byl ředitelem lomů v Písku. Když jej stihla zpráva o smrti bratrově, jev v sobotu na motocyklu domů. Na silnici mezi Píští a Vranicí narazil na kamenný sloup tak, že zůstal ležeti s roztříštěnou lebkou. Přes okamžitou lékařskou pomoc, kterou mu poskytl pan MUDr. Jan Provazník ze Zahrádky, zemřel při dopravě do Zahrádky. Někteří lidé se domnívají, že toto poslední neštěstí zavinilo značné množství chroustů, kteří se večer v květnu vznášeli jako mraky nad silničními alejemi.

Na květnou neděli spadl ve mlýně p. Karla Navrátila do otrub mlynářský pomocník, syn Čecha v Rusku žijícího. Ač byl hned vytažen a lékařsky ošetřen, nebyl k životu přiveden. Otec poslal jej do Čech na zkušenou.

 

Živelné pohromy

Po neobyčejně mrazivých dnech 1.,2. a 3. ledna  nastalo dosti značné oteplení. Zvláštní úkaz, snad jinde málo známý, je „tříštění“ vody. Za mrazivého větru (SZ) tvoří se na jeze pana Navrátila led jako hráz, takže voda nemůže přes stav přetékati a vystupuje ze břehů. Tento případ se opakoval letošní zimy několikráte. Na řece utvořil se led, který v březnu klidně za malé vody odplul. Teprve pak přibývalo značně vody a tento vysoký stav udržel se po celý týden. Soudí se, že toto velké množství vypouštěno bylo z údolní přehrady u Želiva. Stav vody skoro po celý rok byl nízký, zvláště na podzim. Menší povodeň byla v červnu. Jaro bylo studené a suché. Podzim byl teplý, příjemný. Na konci listopadu byla zaznamenána teplota vzduchu + 34 st. Celsia. Růže kvetly až do prosince, kdy nalezeny byly ještě hřiby. 10. prosince kvetl blatouch, keře, zvláště šeřík, nalévaly se pupeny jako na jaře.

 

Úroda

Úroda tohoto roku byla pěkná. Zvláště bramborů se na d očekávání mnoho urodilo. Suchem zničena zelenina, zvláště zelí.

 

Ceny výrobků a plodin

 Ceny plodin nedoznaly zvláštních změn. Za q žita placeno 160 Kč, za pšenici 200 Kč, ječmen 160 Kč, oves 40 Kč, 1 kg hrachu 3,20 Kč, 1 kg mouky bílé 3,40 Kč, l1 kg krupek 3 – 4 Kč, 1 kg krupice 3,50, 1 kg sádla 20 Kč, 1 kg masa hovězího 12 Kč, 1 kg masa vepř. 16 (14) Kč, 1 kg m. telecího 12 Kč, 1 kg m. skopového  8 – 10 Kč, a 1 kg loje placeno 10 – 12 Kč. 1 Kg cukru stál 6,30 Kč, 1 kg sody 1,40 Kč, 1 kg mýdla 8 – 10 Kč, 1 m3 dříví palivového 40 – 67 Kč, 1 m3 dříví stavebního 160 – 240 Kč. Za cihly (1 000 ks) placeno 420 Kč, za 1 000 ks tašek cementových 700 Kč, za 1 m2 eternitu 16 – 21 Kč.

 

Obecní jmění

Školní rozpočet činí………………………………………………………………10 825 Kč

Obec Dolní Rápotice hradí (i přiškolené osady) částku ……………………………1 527 Kč

Zbývá obnos…………………………………………………………………………9 928 Kč

Což činí 192 % školních přirážek

Obecní rozpočet činí 61 928 Kč, úhrada jest 50 197 Kč. Schodek 11 073 Kč jest hrazen 140 % činžovní daně a 193 % k ostat.daním.

V roce 1928 vyplatila obec chudým a podpory potřebným celkem částku 6 900, 39 Kč

Obecním zřízencům vyplaceno: ponocnému                                                  865 Kč

                                                    Lesním hajným                                          2.280 Kč

                                                    Polním hajným                                              640 Kč

                                                    Obec. Tajemníkovi ve výsl.                       8.604 Kč

                                                    Obec strážníkovi                                         3 802 Kč

                                                    Na vydržování kancel. Síly                         2 700 Kč

Celkový příjem činil 134 674,96 Kč. Odečteme-li příjem z obecních pozemků (lesů a polí) v obnosu 42 035,09 Kč, zbývá částka 92 639,87 Kč.

 

Osev polí, sklizeň

Osev jarního obilí děl se dosti opožděně pro značnou zimu. Polní plodiny sklizeny za pěkné pohody. Podzimní polní práce kol. 15. září začaly. Brambory sklizeny za suchého počasí, podzimní setí skončeno dříve než roku předešlého. Jablek i švestek urodilo se nepatrně, neboť mrazy zničily květy. Višní a hrušek sklizeno průměrně.

 

Polní a lesní hospodářství

Polní i lesní hospodářství je v dobrém stavu. Hospodáři hnojí pole umělými hnojivy, a pečlivě půdu obdělávají. Obilí jest většinou seto secími stroji. Ač bylo tohoto roku značně sucho, vytěžilo se na 1 ha pozemku  (vlhčí pozemek) 300 q brambor, nebo 35 q pšenice, 35 q žita. Obecní lesy o výměře 186 ha 11 a  87 m2 poskytují obci značných příjmů. (Letos utrženo za dříví 37,384 Kč) – Kromě lesů jest majitelem polí o výměře 28 ha 68 a 5 m2 a luk o výměře 13 ha 73 a 99 m2. Celková výměra obecních pozemků (i s pastvinami) = 307 401,1 ha. Nájemné z obecních pozemků činilo kol 15 000 Kč. Výnos z pronájmu višní 894 Kč.

 

Chov dobytka

Chov dobytka není na zvláštní výši. Snad v každém i menším hospodářství vykrmují vepře. (V listopadu bylo dosti případů červenky, jíž vepřový dobytek onemocněl.

 

Honitba

Nájemcem honitby jest pan Karel Fialka, rolník v Zahrádce. Roční nájemné v tomto období činí 450 Kč. Dříve 150 Kč – 200 Kč)

Zajíců bylo celkem málo, koroptví se mnoho nevyvedlo. V zimě bylo placeno za 1 pár koroptví až 14 Kč, za zajíce 8 Kč – 10 Kč, za 1 kg.  Veverek bylo méně než v roce předešlém. Úbytek způsobila značná poptávka po veverčích kůžích, za něž placeno 16 Kč – 19Kč za kus. Před lety (zvláště za války) vyskytovalo se v řece mnoho krys pižmových (ondater). Nyní se objevují zřídka. Kůže ondater prodávána po 50 Kč.

 

Průmysl

Největší průmyslové podniky jsou u nás mlýny a sice „dolní mlýn“  p. Frant. Valcháře a „horní  mlýn“ Papírna zvaný, majetek p. Karla Navrátila. Dolní mlýn, postaven v r. 1928, má 3 „stolice“, stroje poháněny vodní turbinou. Týž mlýn dodává elektrický proud na osvětlení městečka. Ve mlýně Papírně jsou stroje poháněny vodní turbinou. Přestavba mlýna jest projektována na rok 1929. Na pile jsou zaměstnáni dva dělníci. Na pozemku p. Navrátila je cementárna stavitele z Ledče, p. Františka Vorlíčka. 3 – 4 dělníci vyrobí ročně 60 000 tašek cementových. Ve větším rozsahu pracuje strojírna p. Václava Fialky, v níž časem zaměstnáno až 20 osob (dělníci a učedníci). Vyráběny jsou ponejvíce mláticí stroje a řezačky, prodávány benzínové motory. Obuvníci p. František Hájek a Vincenc Hájek vyvážejí svoje výrobky na trhy do okolních měst. Podobně tak činí kožišníci p. Filip Machotka a František Belada, kloboučník p. Václav Pašek, krejčí p. Josef Říha st.

 

Obyvatelstvo a úmrtnost

Dle sčítání lidu v r. 1921 má obec Zharádka 1 187 osob. V r. 1928 zemřelo 19 osob (12 mužů, 7 žen)

 

V létě jest naše městečko navštíveno lidmi z měst, kteří zde tráví svůj volný čas. Pěkný ráz krajiny, řeka a lesy je sem vábí v poštu as 50 . Z Ameriky na léto přijela paní (M. Dvořáková) Holadová. Z Paříže zavítali do Zahrádky zdejší rodáci bratři Karel a Josef Wasserbauerové.

 

Výživa lidu

Místní obyvatelé jsou malozemědělci a živnostníky. Letošního roku byli mnozí zaměstnáni (jako dělníci) na stavbě „dolního mlýna“. Značný počet dělníků (přidavačů) a zedníků jezdilo na práci do Prahy. Na podzim odjelo do cukrovaru pracovat 13 mužů.  Jako každoročně vrátili se po 5 – 6 nedělích s našetřenými penězi. Borůvky a houby neposkytly lidu letos zvláštní obživy.  Nejvíce  borůvek a jedlých hub se vyváželo do Německa před 15 lety. Tehdy pan E. Herman vypravoval zásilky zmíněného zboří o váze 7 – 8 q denně.

 

Živnosti

Letos vznikly as 3 nové živnosti: Dám. krejčovství  pí Anny Urbanové, zelinářství p. Karla Blažejovského a sedlářství p- Josefa Dvořáka.

Živnostníci jsou sdruženi v Živnostenském společenstvu. V. Roce 1928 zvolen předsedou (po p. Emanuelu Lhotkovi, hostin) pan Josef Rýdl, dám. Krejčí, jednatelem pan Filip Machotka, kožišník.

 

Chudinství

O místní nemajetné a práce  neschopné osoby postaráno je v obecním domě (chudobinci). Ve třech místnostech bydlí 17 osob (mužů a žen). Mimo přístřeší poskytuje jim obec něco dříví na otop i peněžitou podporu.

Obvodním lékařem jest pan Mudr. Jan Provazník. Narodil se 7. listopadu 1896 v Březových Horách, okres Příbram. Po studiích působil jako lékař ve Všeobecné nemocnici v Praze (roku 1894) Zde vytrval 2 a třičtvrtě roku, 1 rok provozoval lékařskou praxi jako obecní lékař v Košeticích, 1 rok byl továrním lékařem v Zákolanech a od rok  1899 působí v Zahrádce. Porodní asistentkou je pí Moravcová.

 

Kultura

 

Zdejší obecná škola jest smíšená čtyřtřídní s pobočkou. Na podzim byla pobočka zrušena, ale na jaře opět povolena. Řídícím učitelem byl jmenován v r. 1927 – 1928 pan František Kubík, dřívější správce školy v Ježově. Jest rodákem zahrádeckým  a před lety působil jako učitel na zdejší škole. Ostatní učitelé p Jaroslav Hájek, František Hájek, sl. Anna Kholová, p. František Vaněk. Učitelkou žen. Ručních prací jest slečna Marie Brandejská. Náboženství řím-katol. Vyučuje místní farář pan Emanuel Ullrich, náboženství československé farář pan V. Zdražila z Ledče. Přechodně jako učitelky (liter.) působily zde s. Milada Zelená a s. Jarmila Medková. Živnostenská škola pokračovací zřízena rok 1925.

Na škole působí učitelé p. Jaroslav Hájek a Frant. Hájek. Do II. Ročníku bylo zapsáno 15 učňů. V létě bylo uspořádán pro dám. krejčí střihačský kurz. Účast byla nepatrná.

Z místních spolků nutno uvésti: Národní Jednotu Pošumavskou, Sbor dobrovolných hasičů, Rolnicko – řemeslnickou besedu, Místní osvětovou komisi, Čs. Červený kříž a Tělocvičnou jednotu „Sokol“. Poslední spolek vyvinuje největší osvětovou činnost. Starostou jest pan Václav Cafourek, soukromník, jenž mnoho let žil v Americe. Místostarostou je pan František Olišar, obuvník – jednatelem pan František Kubík, řídící učitel. Náčelníkem jest pan František Vaněk, učitel, náčelní slečna Zdenka Kubíková.

V říjnu uspořádala Tělocvičná jednota Sokol slavnost „Vzpomínku padlým vojínům ve světové válce“. Vzpomenuto každého jednotlivce, příslušníka obce zdejší. Řídící učitel pan František Kubík ve své řeči vyzvedl význam našich legionářů, mezi jejich řady hlásili se i příslušníci naši: František Bušek, Frant. Bělohradský, Jos. Bělohradský, Jos. Venclík, Frant. Bělohradský, Jos. Venclík, Antonín Říha, Nekola, Jos. Veselý, František Fučík, František Novák.

Bušek František naroz. 27.12.1882, na Italské frontě přešel k Italům, vstoupil do čsl. Legií – střel. Pl. 31. Jako legionář byl Rakušany zajat a 16.6. 1918 u Conegliano popraven.

Bělohradský František ml. (syn Václ. A Boženy Bělohradské) zemřel po útrapách válečných v Zahrádce jako ruský legionář.

Frant. Kluch, nar. 10.7.1897, narukoval 15.10.1919, Raněn v bojích na Slovensku rok 1919. Zemřel následkem útrap válečných 20.12.1924 na H. Pasekách.

Karel Cízner, nar 16.7.1877. Narukoval 15.11. 1915, zemřel 3.12.1915 v Kaniži v Uhrách.

Jan Hůla naroz.         , zemřel 15.9. 1916.

František Machotka, nar. 28.2.1885, padl 30.12.1917, pochován v Berii, v Itálii.

Jan Veselý,nar. 29.11.1872. Narukoval 9.9.1914. Padl 5.-6.7.na ruském bojišti.

Jos. Veselý nar. 1.ldna 1897, narukoval v červnu r. 1916. Zemřel v Praze 20.6.1920,

Jos. Jelínek, nar. 3.8. 1876, rukoval 15.5.1915. Propuštěn zemřel 9.7.1918 v Zahrádce.

Frant. Novák, nar. 2.5.1884. Rukoval 26.7.1914. Zajat na ruské frontě. Nezvěstný.

Frant. Hlavatý,nar. 1897, padl na itel. Bojišti 21.6. 191. Pochován v Brelandě

Jos. Vinický, nar. 1895, narukoval v r. 1914, padl v r. 1916

Jan Zelenka, nar. 18.7. 1872, rukoval v r. 1914. Zemřel 15.12. 1916. Pochován v Bělehradě

Jan Smejkal, nar.r. 1897, rukoval r. 1916 do Egeru. Padl 4.4.1917 na ital. frontě.

Antonín Martinů, nar. 12.2. 1882, rukoval 16.8. 1915. Zemřel v Olomouci 25.9.1917

Antonín Dvořák (Bezruký) nar. 7.5.1879. Zemřel v Zahrádce 15.6.1918

Václav Šanda, nar. R. 1895, Zemřel 23.8.1917. Pochován na Monte Santo.

Veselý Antonín, padl 3.10. 1916 na ruském bojišti u Doubravy.

Jos. Kasal, nar. 23.3. 1899. Zemřel po válečných útrapách 21.4. 1918 v Zahrádce.

 

Slavnost 28. října pořádaly všechny spolky, hlavně Sokol, pod protektorátem místní obce. Průvod vyšel za zvuků hudby od Dolního mlýna, ubíral se směrem po Malé straně vzhůru k vinopalně (hostinec V. Myslíka), po silnici opět dolů na náměstí, kdež se zastavil před radnicí. Tam o významu 28. října 1928 promluvil pan Karel Cafourek, zdejší rodák, t.č. redaktor v Praze. Odpoledne konána v místnosti Sokola veselice pro děti. Večer pořádána taneční zábava pro dospělé. V předvečer 28. října sehráli členové Sokola veselohru (Já se ženit nebudu).

Městský úřad byl vyzván Okresní péčí o mládež v Ledči, zřídil na náměstí vánoční strom republiky. Jeho planoucí světla mají připomínati všem lidem, že tisíce chudých dětí také se těší na vánoce a že radost těchto může být splněna i nepatrným dárkem, který bez velkých obětí může každý poskytnouti.

Místní obec přispěla částko 200 Kč na postavení a osvětlení tohoto stromu. Sbírka v podkladně u v. stromu činila celkem obnos 139 Kč, jenž zaslán Okresní péči o mládež.

Spolek Čs. Červeného kříže byl obnoven. Předsedou je p. MUDr. Jan Provazník, jednatelem Václav Jahelka , vrchní četn. Strážmistr ve výslužbě. Dorost čs. Červeného kříže konal o velikonocích mírovou slavnost. Po katastrofě Na Poříčí v Praze vykonána dorostem čs. Červeného kříže sbírka po domech ve prospěch pozůstalých po nešťastných obětech. (V Praze se zřítila novostavba a pohřbila 45 dělníků tam zaměstnaných). Spolek Rolnicko- řemeslná beseda zakoupila pro školu uhlí a podobně zprostředkovala koupi vápna a umělých hnojiv.Sbor dobrovolných hasičů neměl celkem větší činnosti proti dřívějšímu roku. Na schůzích sboru hasič. Bylo živě rokováno o pořízení motorové stříkačky a zřízení vodních nádrží, by v případě požáru nebyl nedostatek vody. Velitelem místního sboru hasičského je p. František Rojka, pokladníkem p. Otto Rokos, obchodník, jednatelem p. Fr. Kubík, říd. Uč., jenž je činným též jako okrskový dozorce.

 

Život náboženský

Život náboženský je již dosti klidný. Oslava Husova konána všemi místními spolky. V předvečer svátku M.J.Husa uspořádán lampiónový průvod městečkem a na blízkém kopci Kokrbejku současně zapálena hranice dříví. (Hranice Husovy se pálívaly více než před 30, 40 lety skoro každoročně, od r. 1918 pravidelně konány oslavy) Průvod se ubíral s náměstí směrem dolů, pod školou zabočil směrem po Malé straně vzhůru a po silnici sešel opět na náměstí před radnici. Na náměstí ke shromážděným promluvil o významu Husově redaktor Hlasů od Želivky a Sázavy p. J.F.Olša. Následující neděle konána Husova pouť v Křížné studánky. Úkony církve československé vykonává farář p. Zdražila z Ledče, nábož. úkony církve řím, katolické koná farář p. Emanuel Ullrich ze Zahrádky.

 

Volby:

Na podzim konány volby do okresního a zemského zastupitelstva. Předvolební agitace různých osob neměla as velkého vlivu, neboť se voličstvo rozvrstvilo opět tak,jako při poslední volbě do obcí. V7sledek voleb jeví se takto:

 

Strana českoslov. Social.: do okr. zastup. 71 hl., do zem. zastup. 86 hl.

Strana soc. demokrat.                                41                                 80

Strana komunistická                                  43                                 46

Strana lidová                                             164                               138

Strana republikán. (agrární)                      104                               116

Strana nár. demokrat.                                  10                                 10

Strana živnostenská                                     16                                 23

 

Do okresního zastupitelstva mělo voliti 590 voličů, (277 mužů, 313 žen). Volby vykonalo 520 voličů (257 mužů, 263 žen). Do zemského zastupitelstva mělo voliti 596 voličů  (282 mužů, 314 žen). Volbu vykonalo  518 voličů ( 256 mužů, 262 ženy). Sečteme-li hlasy stran socialistických a proti nim postavíme hlasy stran druhých, poměr 8:10 jest zachován jako dříve.

 

Někteří občané se pokusili o zrušení pěšin za sady na severní straně městečka.Tento úmysl však na některých místech narazil na odpor, čímž snaha pěšiny zrušiti byla zmařena.

 

Obecní funkcionáři

V posledních volbách starostou obce zvolen (ze strany českoslov. Lidové) pan František Vocásek, řezník a uzenář. Náměstkem zvolen pan Jindřich Rojka, hostinský, (za str. čs. Sociál.)Radními zvoleni páni: Boh. Brýdl, obec. Tajemník, v.v., (str. soc. demokr.), Josef Janeček. Listonoš (str. čs. Sociál) a Josef Rýdl, dám krejčí (str. čs. Lidová). Pokladníkem obecním i místní školní rady je pan Bělohradský Václav, domkář č. 113. Službu kancelářskou vykonává pan Václav Jahelka,vrchní četn. Strážmistr v.v. Znám je pečlivostí a přesností ve službě. Okresním funkcionářem jest pan Emanuel Ullrich, farář. Při posledních volbách opět byl zvolen členem okresního výboru. Obecním starostou jak již podotčeno, zvolen 5.5.1926 pan František Vocásek. Starostenský úřad převzal jako náměstek po p. Jose. Halíkovi, učiteli, jenž byl starostou od r. 1923 do srpna 1926, kdy přesídlil do Hrádku u Nechanic jako správce tamější obecné školy. Před ním obecním starostou od r. 1919 byl pan Josef Vrána,rolník, před r. 1919 pan František Dvořák.

 

Požár

V prosinci dne 24. roku 1927  vypukl o 5 hod. ranní požár ve mlýně Frant. Valcháře. Ve dvou hodinách lehly popelem chlévy, pila, mlýnice, turbina a část obytného stavení. Přispěchavší hasičské sbory nemohly oheň zdolati. Škoda způsobená požárem činila as 1 000 000 Kč a kryta jen částečně pojištěním. Mlýn postaven do srpna příštího roku.

 

Komunikace

Motocyklu v Zahrádce nejdříve užíval p. František Valchář, mlynář. Automobil zakoupil na jaře p. Karel Navrátil, mlynář, motocykl s přívěsným vozíkem p. Emanuel Ullrich, farář. (V roce 1927 na jaře po 3 měsíce vozil poštu do Ledče k tomu účelu upraveným nákladním vozem pan Matěj Slavětínský)

 

Poštovní úřad

V roce 1928 na podzim telefonicky spojen poštovní úřad v Zahrádce s poštovním úřadem v Ledči. Naše obec přispěla na zřízení tohoto telefon. Vedení částkou 15 840 Kč. Správu místního poštovního úřadu vede poštmistrová paní Herma Elsnerová. Pomocné práce kancelářské vykonává její manžel pan Oskar Elsner. Listonoši jsou nap Josef Janeček, (obvod Ježov, Vranice, Píšť, Vojslavice, Koberovice), František Svoboda (obvod Snět, Blažejovice,  Vítonice, Martinice, Šetějovice), František Pešek (obvod Horní Paseky, Rejčkov, Dobrá Voda,  Kamenná Lhota) a Antonín R9ha, legionář, (obvod Zahrádka, Dolní Rápotice, Hojanovice, Dol. Paseky) Pro poštu do Ledče dojíždí jednou denně pvozem p. Antonín Slavětínský, syn Matěje Slavětínského, jenž po dlouhá léta do Ledče za tím účelem jezdíval.

 

Četnictvo

Od r 1905 (28.12.) jako četnický strážmistr působil pan Václav Jahelka, jenž po r. 1915, kdy zřízena stanice o 2 mužích, byl velitelem četnické stanice. V roce 1920 zřízena stanice četnická o 3 mužích. Po odchodu do výslužby pana Václava Jahelky v rod 1920 vystřídalo se na místě velitele četnické stanice několik četnických strážmistrů, kteří byli ze služebních důvodů opět ze Zahrádky přeloženi. Posádka četnická v roce 1928 zredukována na stanici o 2 mužích. Po více let působil zde četnický strážmistr pan Petr Smaha.

 

Obecní zřízenci

Obecním strážníkem jest od roku 1904 p. Adolf Bukvář, naroz. r. 1873. Ponocným jest p. Václav Sadílek, domkář. Jako lesní hajní po dlouhá léta jsou p. Josef Olišar a Ryšavý Karel. Polním hajným jest p. František Severa, krejčí.

 

Občanská záložna

Občanská záložna zřízena v r. 1891. Předsedou byl pan Čeněk Kostka, řídící učitel v.v., pokladníkem p. František Rokos, obchodník, kontrolorem p. Karel Pokorný, hostinský č. 62. Nyní ředitelem jest p. MUDr. Jan Provazník, pokladníkem p. Augustin Rokos, obchodník, kontrolorem p. Frant. Olišar, obuvník.

1.       ledna 1928 čítá záložna 273 členy a 400 vkladatelů.