Historické listiny

Otakar, z Boží milosti král Čech. Přejeme si, aby všem, kdo do této písemnosti nahlížejí, bylo známo, že jsme si z nezbytnosti na Vyšehradě přisvojili ornát, pročež a na naši památku Zahrádku s okolím se všemi příslušenstvími, lesy, vodami a dvorci zmíněnému kostelu jsme připsali.

Aby darování vesnice zmíněnému kostelu nemohl nikdo napadnout, poslali jsme své syny Václava a Vladislava, aby sepsali a obešli okolí se vším zmíněným příslušenstvím.

Proto jsme vydali tento list, opatřený naší pečetí.
Požádali jsme i svého milovaného syna Václava, aby toto potvrdil svým vlastním listem.
Dáno v Humpolci 7. srpna Léta Páně 1219
S námi na Moravě kardinál Gregor de Crescencio se sejde.
Svědkové:

Zlauko, nejvyšší komoří; Budivoj; Bohuslav, podkomoří; Markvart, nosič meče; Albert; Rudolf, jeho syn Petřík; Záviš, hodnostář kurie; Hroznata; Arnold, probošt vyšehradský; Benedikt, probošt litoměřický a kancléř; Bohuslav, děkan; Godšalk, kustos; Anselm, kanovník vyšehradský a mnozí další.

Innocenc biskup, služebník služebníků Božích, milovaným synům, proboštovi, děkanovi a kapitule kostela vyšehradského, diecézi pražské, pozdravy a apoštolské požehnání. (Protože o to byl požádán, papež vystavuje tuto listinu.)

Otakar, král Čech, ornát zlatý a stříbrný, perlami a drahými kameny ozdobený, ze své vůle vašemu kostelu odnesl. Zmíněný král, maje zbožně na paměti, že hřích není odpuštěn, dokud není napraven, na odčinění svou ves Zahrádku s tím, co k ní náleží, vstřícně vám věnoval do věčného vlastnictví.

Vašim prosbám nakloněni apoštolskou autoritou potvrzujeme a touto listinou vaše právo ke zmíněné vesnici dáváme na vědomí. Nikdo ať proti tomuto potvrzení neodporuje.

Dáno v Lyonu 12. ledna ve třetím roce našeho pontifikátu.

Filip, probošt vyšehradský a kancléř českého krále, prohlašuje, že ves Zahrádku obdržel od svých spolubratří kanovníků proti platu šesti hřiven stříbra ročně, že však řečená ves je společným majetkem kapituly a nenáleží statkům proboštským.